V pátek 25. února jela naše třída s paní učitelkou na Tesák. Auty jsme vyjeli až nahoru a počkali na pana Zicháčka, až nám předá chatu. Hned jak jsme vešli do chaty, holky zabraly pokoj v prvním patře, takže na nás zůstal ten v přízemí. Jenže pak si holky uvědomily, že ten náš pokoj je lepší… Ale už bylo pozdě. Pro celý den jsme si domluvili heslo SNÍH, to znamenalo „ticho“. Plán na večer zněl takto: půjdeme hledat místo na noční hru a po večeři vyrazíme. Po svačině jsme šli hledat a z pobytu na čerstvém vzduchu nám vyhládlo. Večeře byla opravdu dobrá – těstoviny se salámem, sýrem a kečupem. Připravili nám ji kluci. Po ní mohla začít noční hra, na kterou se všichni těšili. Jmenovala se „Noční dravci“. Po prvním kole šly holky do chaty, protože se asi bály. Já s Romanem jsme byli dravci, ostatní oběti. Nejlepší obětí byl Honza, protože jsme ho chytili vždycky až posledního…

V sobotu, asi kolem sedmé ráno, nás vzbudily holky. Měly hroznou srandu z toho, jak jim nadáváme, že chceme ještě spát. Poté byla další porada, kde jsme se domluvili, že půjdeme na Hostýn. Poprvé jsme zastavili kousek za Tesákem. Byl tam prudký kopec a my jsme se po něm klouzali. Další zastávka byla v místě U Tří kamenů, kde jsme hráli hru „Býčí srdce“. Býčí srdce se podařilo probodnout jen Markovi a Pavči. Další zastávka byla až na Skalném, kde jsme si dali svačinu. Cesta sice klouzala pořád, ale od Skalného to už bylo něco. Mimochodem – sobota a neděle byl objímací víkend…

Na Hostýně jsme viděli lukostřelce. Oběd jsme si dali v poutním domě, každý si objednal to, co mu chutná. V autobuse do Bystřice paní učitelku mimochodem „okradli“. Poté jsme dalším autobusem dojeli na Tesák. Všichni byli úplně „mrtví“. Den pokračoval hrou „Vzdušná podpora“ a Pepa s Tomem nám k večeři udělali vařené brambory s cibulkou, sýrem a kečupem. Po večeři holky odjely na obecní ples do Loukova a my jsme se dívali na film 10 000 před naším letopočtem. Když holky přijely, byla noční párty. Spát se šlo o půlnoci.
V neděli ráno jsme šli probudit holky, ale ty byly k neprobuzení. Strávili jsme nějaký čas na svahu ježděním z prudkého kopce. Jelikož zůstaly boby doma, jezdilo se po zadku, břiše, no prostě, jak se dalo. To byla legrace! Nakonec jsme hráli „Sirény“, „Pavoučí síť“ a „Hod do stromu“. Uteklo to jako voda. Moc se nám tam líbilo a jeli bychom zase. 
Děti ze ZŠ Loukov, 4. a 5. ročník

Chtěla bych touto cestou poděkovat všem rodičům, kteří nám při organizaci pobytu pomáhali. Odjížděli jsme všichni spokojeni a s nadšením do další akce. Těšíme se!!!
R. Pospíšilová, učitelka