Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1904–1906)

1904

Krumpholc

* Věci cechovní města Bystřice pod Hostýnem vystavené na retrospektivní výstavě v Napajedlích: cechovní truhla cechu kovářského, zámečnického a bednářského, džbán kovářů a zámečníků, džbán krejčířů, džbán kolářů a tesařů z r. 1791 a džbán ševců z Bystřice z roku 1780. Další pěkné předměty cechovní vystavily obce Vyškov, Telč, Kunštát, Dřevohostice aj., jichž vypočítávati nelze. (Tzv. Retrospektivní výstava českých měst a městeček Markrabství moravského se v Napajedlích konala od 14. a 15. srpna 1904 při příležitosti slavnostního otevření nové radnice. Napajedelští zorganizovali jako doprovodnou slavnost k otevření radnice také sjezd představitelů měst. Výstava byla rozmístěna ve 12 místnostech radnice a spolupracoval na ní v té době už velmi dobře známý slezský národní buditel a redaktor časopisu Selský archiv Vincenc Prasek. Pozn. red.)


* Knihovna Besedy stala se veřejnou, ředitel Táborský věnoval 200 knih.


* Dne 28. 6. první koncert PSMU v Bystřici (Pěvecký sbor moravských učitelů, pozn. red.).


* Dne 21. 7. shořelo na Hostýně 19 krámků vpravo nahoře (v jednom krámku prý za 2.000 škody). Hned nato v pátek u B. Zemana v Nové ulici shořelo vše, jen 2 krávy vyvedli – prase už ne… V úterý zas v Brusným shořely 4 grunty a několik stodol, zatímco lidé byli na trhu v Bystřici.

1905

Krumpholc

* Továrník Václav Zbořil ml. Dal probourat průjezd svým domem na náměstí pro novou ulici „Zbořilovu“ do Palackého tř. – postavil v ulici továrnu na svíčky a voskové zboží a daroval obci pozemky na dětské hřiště.

Galuška

* Měšťan Václav Zbořil mladší dal r. 1905 probořiti průjezd jeho domem na náměstí pro novu ulici Zbořilovu za humny do ulice Zahradní. (Ačkoliv jeden z kronikářů nazývá dnešní Palackého ulici Zahradní, a druhý Palackého, oba mají pravdu. J. Krumpholc podle všeho sepisoval své poznámky později, protože ulice, do níž byla probourána nová ulice Zbořilova, se v roce 1905 ještě jmenovala Zahradní, od roku 1906 už nesla název Palackého, pozn. red.) Postavil továrnu na svíčky a voskové zboží atd. Daroval obci pozemek na dětské hřiště, kam obec r. 1909 postavila velkolepý sirotčinec.

Krumpholc

* Regulace Bystřičky.


* Roku 1905 byly přeneseny ze starého hřbitova na nový hřbitov při Hostýnské cestě pozůstatky z hrobky Františka Antonína Montelabbate (†1804), Jana Nep. Wengerského (†1827), Viktorie svobodné paní Loudonové (†1833), Amalie z Fünfkirchenu (†1849), Rudolfiny hraběnky Troyer (†1860), Antonie Seilern-Aspang (†1877) a Claudia Brettona (1879). Tu odpočívá i Oktavian Bretton a Přemek Olivier (†1881). (V posledním jméně udělal J. Krumpholc chybu. Na bystřickém hřbitově je sice pohřben Remigius Olivier, kterého Bystřičtí překřtili na Přemka Oliviera, ten ale zemřel v roce 1902. První Olivier, Ernstův otec, který zemřel v roce 1881, byl ještě pohřben v rodném Hadersdorfu. Pozn. red.)

Galuška


* Roku 1905 odebral se P. Kreml, místoděkan a konsistoriální rada do výslužby, investován farář P. Vladimír Vorel, který dal r. 1909 starou chatrnou farní budovu zbořiti a novou velkolepou postaviti. (Vladimír WOREL narozený v roce 1871 v Jevíčku působil v Bystřici od roku 1906 až do své smrti v roce 1946. Vybudoval tady faru – dnešní ZUŠ, zasloužil se o příchod Sester sv. kříže do města a také o založení smyčcového orchestru. Pozn. red.)

1906

Krumpholc

* V Bystřici se usadil MUDr. Ant. Maudr, lékař z Bystřice u Olomouce příšlý, místo odešlého MUDr. Skácelíka.

* V Bystřici Thonetova ulice i Thonetova čtvrť.

Galuška

* Třenice mezi křesťanskými sociály a sociálními demokraty trvající dosáhly vrchole při všeobecném tajném právě hlasovacím r. 1906 do sněmu a říšské rady. (Křesťanské sociální hnutí vedl na konci 19. století charismatický dr. Karl Lueger, který založil křesťansko-sociální stranu s antisemitskými znaky, sociálně demokratická strana dr. Viktora Adlera sdružovala dělníky z průmyslových oblastí. Z těchto dvou stran se pomalu odštěpovaly další křesťanské a sociálně demokratické strany. O způsobu voleb se na konci 19. století diskutovalo velmi dlouho a diskuze provázelo mnoho sporů a poměrně častá výměna vlád. Některé z těchto událostí, jako byla např. Badeniho volební reforma doprovázená jazykovým nařízením v roce 1897, jsme popsali už v minulých číslech Zpravodaje. V roce 1905 vyústily spory v provolání ze dne 23. září 1905, které vyzývalo dělníky v celém Rakousku k boji proti vládě a za všeobecné, rovné, přímé a tajné hlasovací právo. Po dlouhých a vleklých neshodách se nakonec změnu hlasovacího práva prosadit podařilo na jednání říšské rady na podzim roku 1906. Na konci roku podepsal nové volební právo císař a od roku 1907 vešlo všeobecné, tajné, rovné a přímé hlasovací právo v platnost. Týkalo se ale jen mužů od 24 let, ženy získaly volební právo až v letech 1918–1920. Pozn. red.)


* Na podzim r. 1906 netropily myši moc škody, zima započala 27. 9. 1906 a s nepatrnými přestávky trvala do konce března 1907.

                          

Připravila -eda-



Design By Macik