Z historie české házené v TJ Tatran Bystřice pod Hostýnem. Úspěchy bystřických dorosteneckých družstev  v 50. letech 20. století. 

21. 6.–24. 6. 1956 – Bystřice pod Hostýnem – 4. místo
V roce 1956 se finále mistrovství Československa uskutečnilo v Bystřici pod Hostýnem. Družstvo mladších dorostenců Tatranu Bystřice se do tohoto finálového turnaje probojovalo, ale výhod domácího prostředí nedokázalo využít. Mezi šesti účastníky obsadilo až 4. místo  a radost jim mohlo udělat hlavně vítězství 5:3 nad Sokolem Bolevec, který se stal přeborníkem ČSR. Všechny čtyři zbývající zápasy Bolevec vyhrál – dva z nich ovšem těsně, o jediný gól.
Sestavu družstva Tatran Bystřice pod Hostýnem tvořili tito hráči: brankář Bohumil Kužel, obránci a záložníci Jiří Špatenka, Jindřich Ševčík, Otto Ferenc a Stanislav Mácha, útočníci Ludvík Svoboda, Jaroslav Tomčík, Karel Winkler,  Karel Sláma, Ivo Ponížil a Jaroslav Maniš, který byl tehdy 14letým žákem. Trenérem byl Karel Svoboda. Fotografie tohoto družstva se asi nezachovala.

Do finále přeboru republiky se probojovala i další (v pořadí již čtvrtá) generace bystřických dorostenců. Podařilo se jí to dokonce dvakrát. Poprvé se probojoval bystřický tým do finále mladších dorostenců v roce 1958 a skončil v něm na 5. místě mezi pěti nejlepšími celky v republice. Závěrečný turnaj  přeboru ČSR se konal v Ostravě-Svinově a barvy Tatranu Bystřice hájili: Josef Musil, Jiří Smětal, Pavel Holešovský, Josef Benetka, František Vaněk, Milan Sláma, Josef Malík, Ivo Vrzala, Bedřich Šimek, Alois Piska a František Svoboda. trenérem týmu byl Jindřich Ševčík, vedoucím Jiří Špatenka.

10. 7.–12. 7. 1959 Ostrava-Vítkovice – 5. místo
V roce 1959 si tentýž celek znovu vybojoval účast ve finále mistrovství republiky, ale již v kategorii starších dorostenců a mezi šesti družstvy obsadil opět 5. místo. Přebor byl uspořádán v Ostravě-Vítkovicích. Sestavu Tatranu Bystřice tvořili: Alois Piska, Jiří Smětal, Pavel Holešovský, Josef Benetka, František Vaněk, Josef Musil, Jaroslav Maniš, Milan Sláma, Ivo Vrzala a Josef Malík. Trenérem a vedoucím mužstva byl  Karel Tvrdoň.
Tím skončily finálové účasti bystřických dorostenců v přeboru republiky a zároveň skončilo nejúspěšnější a nejslavnější období mladých házenkářů v historii bystřické házené. nelze ovšem opomenoutjednu skutečnost a zajímavost. Každá ze čtyř generací bystřického dorostu měla své zástupce v družstvu mužů, které bylo v 60. letech účastníkem nejvyšší soutěže – I. ligy české házené.

Sedmé místo v sezoně 1964–65 zajišťovalo družstvo mužů tatranu Bystřice pod Hostýnem v nejvyšší soutěži i v další sezoně 1965–66, ale změny, které se realizovaly v roce 1965, daly bystřické házené zcela jiný směr. Po skončení sezony 1964–1965 došlo totiž k reorganizaci mezinárodní házené (tj. handballu). V rámci této reorganizace došlo mimo jiné i k rozšíření všech čtyř skupin druhé ligy, a to z 10 účastníků na 12. Bylo přitom vyhověno požadavku oddílu házené TJ Tatran Bystřice pod Hostýnem a jeho družstvo mužů bylo zařazeno do II. ligy – skupina C Morava. Družstvo mužů české házené TJ Tatran vystoupilo v důsledku této změny z 1. ligy české házené a tento sport uzavřel po 43 letech existence svou historii v Bystřici pod Hostýnem. Národní házená se tedy v Bystřici hrála přesně tolik let jako v Holešově (1919–1962). Házená podle mezinárodních pravidel se ovšem začala hrát v Bystřici již v roce 1963, tedy právě před 50 lety.

Zásluhou velmi úspěšného období české házené v Bystřici od roku 1958 do roku 1965, ale i zásluhou úspěšných sezon v roce 1955 a 1956, prožívali příznivci národní házené v Bystřici pod Hostýnem nádherné časy. Zájem o jednotlivá utkání byl veliký, zápasy nejvyšší soutěže, I. ligy, navštěvovalo na sokolském hřišti v soudní ulici  často 700–1 000 diváků. rekordní návštěva, přes 2 000 diváků, byly zaznamenána  21. října 1960 při regionální derby Bystřice – Holešov.

Nutno ovšem připomenout  ještě jednu skutečnost. Družstvo mužů Tatran Bystřice si účast v nejvyšší soutěži, v I. lize, vybojovalo s vlastními hráči, s odchovanci bystřického oddílu házené, tj. bez hráčů z jiných družstev. Totéž platilo i o sezonách, v nichž bystřičtí házenkáři patřili k absolutní házenkářské elitě.

Zde však přece jen byla výjimka. V sezoně 1962–1963 hrál v bystřickém týmu Karel Kundrátek, který přestoupil z Holešova, kde se česká házená po skončení sezony přestala hrát. Tehdejší tisk uvádí, že do Bystřice přestoupí z Holešova čtyři hráči, ostatní tři přestupy se však již nerealizovaly.

V současnosti se na území kroměřížského okresu pěstuje národní (česká) házená na jediném místě – v Chropyni, kde jsou do mistrovských soutěží zapojeni muži, ženy i družstva mládežnických kategorií. Právě letos si toto město připomíná jubilejních 90 let národní házené v Chropyni (1923–2013).

Nebude snad na škodu připomenout také velké úspěchy našich házenkářských sousedů – hráčů z Holešova a Zlína. Družstva mužů z obou měst získala shodně tři tituly mistrů republiky . Házenkáři  z Holešova to dokázali v sezonách 1943–1944, tehdy ovšem za Protektorátu), dále pak v sezonách 1945–1946 s 1958–1959. Házenkáři Zlína to dokázali třikrát za sebou  a pokaždé pod jiným názvem. V sezoně 1946–1947 se stal mistrem ČSR SK Baťa Zlín, v sezoně 1947–1948 to byl Sokol Botostroj Zlín a roku 1949 to byl již Sokol Svit Gottwaldov.

Historie české v našem městě byla připomenuta již u příležitosti jubilejních 80 let házené  v Bystřici pod Hostýnem v seriálu, který byl v letech 2002 a 2003 uveřejněn v časopise Bystřické pokroky.  Co ještě dodat závěrem? Česká neboli národní házená vznikla v roce 1905. V roce 2015 by si tedy toto krásné sportovní odvětví mělo připomenout 110 let své existence. Česká házená se před 48 lety přestala v Bystřici hrát, ale i po tolika letech zůstává nejslavnějším a nejúspěšnějším sportovním odvětvím v dějinách bystřického sportu.
          

Vlastimil Doležel