Ptáte se, jakou má vlastně Bystřice pod Hostýnem nadmořskou výšku? V turistických letácích a příručkách se často objevují rozdílné údaje. Všechny mohou být správné. Kostel sv. Jiljí leží ve výšce 315,7 m n. m., radnice 314,1 m n. m., zámek 316,6 m n. m., pošta 319 m n. m., kaplička na křižovatce Přerovské a Holešovské 309 m n. m., autobusové nádraží má 307,7 m n. m., nám. M. Thoneta 301,2 m n. m., nádraží ČD 314, 9 m n. m., kaple sv. Vavřince v Zahájeném 326,4 m n. m. SVČ Včelín 334 m n. m., Loudonský hřbitov 338,7 m n. m., Vinohrádek 406 m n. m., Bedlina 455,3 m n. m., Chlum 418,4 m n. m., Zábřeh 360,3 m n. m., Bartovec 322,8 m n. m.

Kde se ale vlastně oficiální nadmořská výška města měří? V Bystřici pod Hostýnem byl k tomu účelu určen pevný bod zasazený v přední stěně kostela sv. Jiljí. Vztahoval se k měření, které se provádělo ještě v dobách Rakouska-Uherska. Najdete ho po pravé straně od hlavního schodiště, nad ním je umístěna bílá tabulka registrující nivelační bod.

Nadmořské výšky se vždy stanovovaly v metrech nad hladinou moře. Dlouhodobým pravidelným pozorováním přílivu a odlivu na daném místě na pobřeží se stanoví průměrná výška vodní hladiny a od ní se pak přesnou nivelací určuje nadmořská výška příslušného místa (bodu). Tímto systémem byly v minulosti za Rakouska-Uherska určeny nadmořské výšky i na území Čech a Moravy. Staré měření nadmořských výšek pro naše území má svůj základ ve Středozemním moři, a to v janovském přístavu v Itálii, na molu Sartoria. Od tohoto místa byly nadmořské výšky přeneseny přesnou triangulací až do Čech, kde byl stanoven základní bod, který leží v obci Lišov na Českobudějovicku. Od něho pak byly odvozeny všechny nadmořské výšky v Čechách a na Moravě. Tyto nadmořské výšky se uvádějí na všech systémech map vydávaných až do roku 1955. V tomto roce byl ukončen takzvaný Jaderský výškový systém. Od roku 1955 pak začal na našem území platit Baltský výškový systém. V tomto systému jsou číselné hodnoty nadmořských výšek o 0,46 cm níže než v systému jaderském. Všechny mapy všech měřítek vytvořené a vydávané po roce 1955 jsou již vyhotoveny v systému baltském, který má svůj základ vztažen k průměrné výšce hladiny moře v petrohradském přístavu.

Moderní metoda GPS ke stanovení nadmořské výšky používá vzdálenost konkrétního místa od povrchu matematicky vypočteného elipsoidu (označeného jako WGS 84). Výšku pak vyjadřuje vzdálenost příslušného bodu na Zemi měřeno kolmo k povrchu elipsoidu. K tomu je ještě nutno dodat, že tato výška se může podstatně lišit od výšek již stanovených, například v Baltském i dalších výškových systémech, rozdíl může v některých případech být i 100 metrů.

Pokud chcete získat rychlou informaci o nadmořské výšce vybraného místa v České republice, na webové stránce Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního http://ags.cuzk.cz/dmr/ najdete geoportál Analýzy výškopisu, který nabízí webovou aplikaci pro základní analýzy výškopisných dat území České republiky. Umožňuje přepínání mezi různými typy zobrazení výškopisu, k dispozici je i odečet výšky bodu v mapě a dynamická funkce výškového profilu zvolené trasy. Aplikace používá jako zdroj dat pro analýzu nové modely výškopisu území České republiky, které byly pořízeny metodou leteckého laserového skenování nebo dalšími systémy.
RNDr. Jiří Barbořík