1. Krizové bydlení – nový typ sociální služby na pomezí mezi noclehárnou a azylovým domem. Je určeno pro lidi, kteří potřebují okamžitě ubytovat, k pobytu na dobu maximálně šest měsíců.
2. Sociální byt – zajistí obec. Zkolaudovaný prostor k trvalému bydlení se sníženým standardem. S klientem bude pracovat sociální pracovník.
3. Dostupný byt – zajistí obec. Zkolaudovaný prostor k trvalému bydlení s běžným standardem. Obec uzavře s klientem nájemní smlouvu na dva roky. Pokud se příjem nájemníka zvedne nad stanovenou hranici, nájemné se může zvýšit maximálně o 15 procent. Po zlepšení situace se nájemník či rodina přesunou do běžného bydlení, které si sami najdou.  Pokud se situace nezlepší, zůstanou lidé v dostupném bytě. Nájemníkům se věnuje sociální pracovník
Zdroj: MPSV ČR

Obce by přitom měly mít ze zákona právní nárok získat dotace na stavbu, opravu, pronájem a provoz sociálních a dostupných bytů a dotace na oblast sociální práce.  Peníze na rekonstrukce či výstavbu nových bytů mohou získávat také z EU z integrovaného regionálního operačního programu nebo využít byty neziskových organizací či soukromníků. Zavedení systému sociálního bydlení si podle MPSV klade za cíl omezení výplaty dávek v hmotné nouzi (doplatku na bydlení).

Na problémy vyplývající z nového zákona o sociálním bydlení ale poukazuje ve svém stanovisku Svaz měst a obcí ČR. Uvádí se v něm, že připravovaný zákon o sociálním bydlení, může znamenat jednu z největších finančních a administrativních zátěží pro obce a města, která kdy byla státem převedena na obce. Zákon o sociálním bydlení se podle stanoviska svazu snaží řešit následek problému, aniž by vzal v úvahu příčinu jeho vzniku. V trvalé bytové nouzi jsou podle jeho názoru většinou lidé bez zaměstnání a nezaměstnanost postihuje především osoby s nízkým vzděláním a osoby, které ztratily pracovní návyky. Svaz měst a obcí je přesvědčen o tom, že řešení problematiky nezaměstnanosti a vytváření pracovních návyků by mělo předcházet řešení problémů v oblasti sociálního bydlení. Vedle problémů spojených s nezaměstnaností upozorňují starostové rovněž na skutečnost, že dodnes se ze strany státu jen proklamacemi bojuje proti lichvě, drogovým a jiným závislostem, zneužívání dávek a mnoha dalším sociálně negativním jevům.

Pro Svaz měst a obcí ČR je také neakceptovatelné, že se v tezích nového zákona o sociálním bydlení neobjevila konkrétní informace o výši finančních prostředků, které mají být obcím poskytnuty k plnění úkolů stanovených tímto zákonem, ani informace o předpokládaném objemu finančních nákladů, které bude nezbytné na vznik a udržitelnost sociálního bydlení vynaložit. Nový zákon může navíc podle obcí přispět k rozšíření a navýšení počtu lokalit se sociálním napětím.

„Stát podle mého názoru dlouhodobě neřeší problémy lidí nepřizpůsobivých nebo sociálně slabých, kteří nemají možnost nebo snahu si své bydlení zajistit,“ říká starosta Bystřice pod Hostýnem Zdeněk Pánek. Naopak velmi nadstandardně dotuje lidi, kteří provozují ubytovny. Jak první zákon, který těmto podnikatelům nahrával, tak chystaný druhý zákon myslím nepřinášejí v této věci žádné podstatné řešení. Provozovatelé ubytoven vybírají od státu obrovské peníze na svoje podnikání. Sociálně slabí lidé jsou v jejich područí, protože nemají možnost se postavit na vlastní nohy, jsou nezaměstnatelní nebo prostě nepracují. V novém zákoně o sociálním bydlení se o tomto problému nemluví. Sociálně slabí nejsou nijak nuceni si zajisti alespoň průměrnou kvalifikaci – převážné množství se jich neúčastní vzdělávacího procesu, mají generačně zakódováno, že je v pořádku, aby se o ně postaral stát. Příjem sociálních dávek by měl být podmíněn tím, že tito lidé budou řádně plnit to, co od nich společnost žádá – zejména řádně vychovávat děti a vést je ke vzdělání, které je základní hodnotou a předpokladem pro kvalitní život. Tuto skutečnost nikdo neřeší. Stát si neví se sociálními byty rady, proto problém přehazuje na obce a počítá s tím, že obec na základě zákona a pod hrozbou sankcí vše vyřeší.  Problém je hlavně v tom, že zatím nikdo neví, jaký bude objem finančních prostředků, které stát na řešení bytových problémů obcím slibuje. Pro tento účel má být údajně vyčleněna jedna miliarda korun. Taková částka ale při počtu 6,5 tisíce obcí v republice není nijak závratná. I kdyby prostředky nepotřebovaly všechny obce, ale jen ty s rozšířenou působností, nestačily by. Podle rozpracované studie na sociální bydlení, kterou naše město má, by například pro vybudování 10–11 bytových jednotek byla nezbytná částka 10 mil. korun. Když si pak představíme počet potřebných obcí, miliarda se rozplyne. Nový zákon stanovuje dobu, po kterou by měl mít potřebný občan v obci trvalé bydliště. Svaz měst a obcí se snaží, aby bylo uzákoněno období dvouleté. U obyvatel Podhoranu, z nichž má dosud většina trvalé bydliště v jiných obcích, se situace může změnit, a my bychom pak museli podle zákona do půlroku zajistit byty pro všechny, což je nereálná představa.

Jako obec jsme se k problematice sociálních bytů už dříve postavili tak, že jsme nikdy neprivatizovali celý městský bytový fond. Před rokem 2009 jsme nebyli schopni z nájemného financovat revitalizaci městského bytového fondu, byly i roky, kdy jsme bytový fond dotovali. V roce 2009, když se liberalizoval trh s nájemným, zvedli jsme nájem v městských bytech 1. kategorie na 52 Kč za metr čtvereční. Dnes máme rozdělen bytový fond na tržní a sociální. V okamžiku, kdy nám byt někdo vrátí a my máme prostředky na rekonstrukci, snažíme se ho opravit a nabídnout na základě poptávky občanům za vysoutěžené nájemné. Se sociálními byty ale zacházíme v úplně jiném režimu. Ty přiděluje bytová komise na základě dlouhodobého jednání s občany, s tím, že žádost o umístění do pořadníku čekatelů je třeba každý rok aktualizovat.“

Rada města v srpnu jednohlasně schválila bytovou koncepci města Bystřice pod Hostýnem, dokument, který určuje hlavní cíle města v oblasti nakládání s městským bytovým fondem.

Konkrétně určená část městského bytového fondu je vyčleněna k obsazování na základě tržních principů, druhá část bytového fondu je pak určena k obsazování na základě sociálních, případně sociálních a zdravotních kritérií a bude stejně jako dosud pronajímán za městem stanovené regulované nájemné. Jedním z cílů města je zvýšení celkových příjmů z vybraného nájemného tak, aby byly vytvářeny zdroje na financování oprav bytového fondu. Zároveň však zůstane zachována i sociální role města při zajišťování bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, jako jsou senioři, mladé rodiny s dětmi či hendikepované osoby. V těchto případech jsou byty pronajímány za regulované, pevně stanovené nájemné tak, aby bydlení v těchto bytech bylo pro výše uvedené cílové skupiny dostupné. 

„Město v současnosti vlastní (či spoluvlastní) celkem 363 bytů, z nich se 107 zavázalo odprodat stávajícím nájemníkům v letech 2019–2020 do osobního vlastnictví a k těmto prodejům už přijalo i zálohy na budoucí kupní cenu. Další čtyři byty se pak nacházejí v budovách základních škol a jsou obsazovány na základě rozhodnutí ředitelů příslušných škol,“ říká starosta města Zdeněk Pánek. „K běžnému nakládání městu zbývá 252 bytů. Technický stav těchto bytů ale většinou není příliš dobrý, u některých bytů v lokalitě Přerovská (č. p. 290–296, celkem 28 bytů) jde o stav zcela nevyhovující. Tyto byty už nebudou nově obsazovány a vždy po vyklizení komplexní části lokality budou postupně odstraňovány.“

Do tržního systému v Bystřici pod Hostýnem patří bytové domy Sídliště č. p. 1515, 1516 a 1517 (48 bytů), Bělidla 1405, 1406 a 1407 (24 byty), Bělidla 1219 (6 bytů) a Družby 1376 (8 bytů), tedy celkem 86 bytů.
Sociální kritéria budou bytovou komisí nadále uplatňována při obsazování bytů v bytových domech Nádražní č. p. 200 (celkem 8 bytů), Přerovská č. p. 359–362 (s 16 byty), Přerovská č. p. 379 (6 bytů), Nádražní č. p. 436 (celkem 4 byty), Dukelská č. p. 449 (s 10 byty), Dukelská č. p. 469 (10 bytů), P. Užíka č. p. 479 (celkem 12 bytů), Palackého č. p. 522 (6 bytů), Palackého č. p. 527 (1 byt), Družby č. p. 1375 (s 12 byty). Celkem tedy 85 bytů.
Dalších 51 bytů pak bude nadále obsazováno na základě kombinace sociálních a zdravotních kritérií, a to v domě č. p. 1612 v ul. 6. května (dům s pečovatelskou službou).

„Pro naplňování sociální politiky města máme k dispozici celkem 136 bytů, říká starosta města Zdeněk Pánek, „systém sociálního bydlení Bystřici pod Hostýnem nechybí. Zdá se ale, že snahou státu je stále zvyšovat administrativu, sankce a stále víc na obce nakládat. Obce s rozšířenou působností přitom generují náklady, které stát neplatí. Myslím, že svaz měst a obcí by měl v tomto směru za obce razantně bojovat.“ 
msch