- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1863–1865)
- Ať zvoní…
- Bystřické volejbalistky v sezoně 2010–2011
- Dětský den v Bílavsku
- Editorial
- Foto z expozice 7
- Házená
- Jak jsme rýžovali – nerýžovali zlato
- Jaké bylo počasí v červenci 2011
- Komunitně plánujeme sociální služby
- Koncert pro Hostýn ve stylu ripieno
- Krátké zhodnocení sezony 2010–2011 v divizi E mužů
- Letní kultura popořádku
- Letní úspěchy bystřických minigolfistů
- Město nakoupilo protipovodňové zábrany
- Naše cesta do pravěku aneb Čím skončil minulý školní rok
- Návštěva z vídeňského muzea
- Nová turistická mapa Hostýnských vrchů
- Oldřich Páleníček se vrací
- Opravy Včelína postupují mílovými kroky
- Požár obilného pole
- Pro medaile do Portugalska
- První srpnový týden ve znamení strun aneb Jak byli Belgičané předskokany Jaroslava Svěceného
- Renesance kříže od Černého potoka
- Rodina Loudonů opět v Bystřici pod Hostýnem
- Servis knihovny
- Sídliště čekají změny
- Společenská kronika
- Starosta chtěl poděkovat hasičům, začalo však hořet
- Staří páni stále ve formě
- Tradiční sbírka pro Diakonii Broumov
- Tregler slaví
- Úspěchy bystřických kulturistů v sezoně 2011
- Včelař na stupínku
- Vstup do zámeckého skleníku objeven
- Výstava Odkaz Michaela Thoneta pokračuje
- Vztekající se děti doma i ve škole
- Záhadná fotografie z tiskařského štočku
- Zahradnické výročí v našem městě
- Ze šňůry na výstavní panely
- Zubříč obsadily hordy lukostřelců
- 24 hodin Le Bystřice
1863
Krumpholc:
* Náramné sucho.
* Většina českých poslanců viděla, že říšská rada chová se k menšině federalistů a autonomistů nešetrně, již do říšské rady roku 1863 nepřišla a jich příkladu následovali Moravané. Poslanci čeští rozlišili se od r. 1863 na stranu staročechů vedených Palackým, Riegrem a Braunerem, k nim se hlásila většina poslanců, a mladočechů vedených Sladkovským a E. Grégrem, kteří stáli o spojenectví se šlechtou. Tito hlásali větší důraz na zásady liberálně demokratické. (Roku 1863 vstoupilo 11 českých poslanců vedených F. L. Riegrem do tzv. pasivní opozice, neúčastnili se jednání říšské rady a tento svůj postoj písemně říšské radě oznámili. Dalších pět poslanců se mandátu vzdalo. Český poslanecký klub se tím rozpadl, čtyři moravští poslanci odešli až v listopadu 1864. Období tzv. pasivní rezistence trvalo až do roku 1879. Rozdělila se i samotná česká politika, zastánci pasivního odporu staročeši vedení F. Palackým, F. L. Riegrem a F. A. Braunerem reprezentovali liberálně konzervativní názory. Proti nim stáli mladočeši v čele se K. Sladkovským a E. Grégrem, kteří reprezentovali radikálnější demokratická stanoviska. Pozn. red.)
* Začaly se ujímat na Moravě památné pouti svatojánské do Prahy. Ti, kdo do Prahy nemohli, našli náhradu jakousi v domácích pěveckých a čtenářských spolcích, které začátkem let 60. začaly vstupovat do života, a to nejen ve městech, ale i někde na venkově. Vedle zpěvu byly oblíbeny na besedách i deklamace rázu vlasteneckého, ale i časově tendenčního.
* Tisícileté jubileum příchodu slovanských apoštolů, 28. 9. sochy sv. Cyrila a Metoděje na Hostýn převezeny, 15. 8. 1864 posvěceny.
Sova:
* Čtenářský spolek zvolil odbor, jenž se staral, aby na Sv. Hostýně sochy sv. Cyrila a Metoděje postaveny byly. Sbírány všude příspěvky. Dne 28. září 1863 byly sochy z Kroměříže do Bystřice dovezeny, odkud zavezeny do chrámu svatohostýnského.
Krumpholc:
* 19. 8. Ignác Kudela se zavázal, že za 24 rýnských postaví kašnu. Kameně byly již dovezené, a od stavění upuštěno. Nákres doposud leží na radnici, kameně jsou sem tam po Bystřici roznošené, ale kašna i s vodovodem se má teprv stavět.
* Pošta změnila se v jízdní a pěší – až konečně jenom v jízdní a rozšířila se později i na Přerov.
1846
Krumpholc:
* Dánská válka. (Dne 1. února 1864 překročila spojená vojska Rakouska a Pruska hranice Šlesvicka-Holštýnska a zahájila válku proti Dánsku. 1. srpna bylo uzavřeno příměří, válku ukončil 30. října 1864 tzv. vídeňský mír. Pozn. red.)
* O sv. Janě vypravil první zvláštní vlak do Prahy mlynář František Žižka v Horce u Olomouce (na své risiko) za příčinou pouti svatojánské a spojené s ní pěvecké slavnosti pražského Hlaholu nedávno založeného. Od té doby pak společnost státní dráhy za jízdné 5 zl. tam i zpět vypravovala zvláštní vlaky sama a vždy s dobrým ziskem.
* Snad první známý dopis z Bystřice do českých novin. Psalť do Hlasů brněnských zprávu o dovozu soch sv. Cyrila a Metoděje z Kroměříře do Bystřice a odtamtud Slavkovem na Hostýn. Horliví vlastenci, zvláště nábožní občané z Hulína, jmenovitě páni Jan Čáp, Karel Dočkalík, sami se u nás ohlásili, nabízejíce se ke cti a chvále Boží a svatých apoštolů Cyrila a Metoděje jich bezplatně z Kroměříže do Bystřice dovézti, začež jim zde veřejně děkujeme slovy: Pán Bůh vám to hojně odplatit ráčiž! Den, ve kterém sochy do Bystřice dovezeny byly, zůstane nám u věčné paměti, a to tím více, jelikož se tak velká obětavnost i u jiných osadníků o dovezení soch až na horu hostýnskou téhož dne dokázala, že velký zástup lidu zdejšího a venkovského, velké duchovenstvo a c. k. páni úředníci a páni představení se při tom zúčastnili. Po kratinkém odpočinku před mým domem ubírali jsme se ven z města a kolem pahorku zv. Bedlina dále ku Slavkovu, kde už čekali koně a tažný dobytek ku přepřihnutí do kopce od tamějších vesničanů a velký zástup lidu s radostí na nás. Sešlo se tam tak velké množství tažného dobytka na pomoc, že ho ani desátý díl zapotřebí nebylo, za kteroužto ochotu vám slavkovští obyvatelé s vděčností volám: Sláva vám! Pak se sochy sdělaly a do kostela prozatím postavily.
* V pondělí 15. 8. 1864 sochy sv. Cyrila a Metoděje na Hostýně posvěceny.
Sova:
* R. 1864 jarní počasí nepříznivé – až v létě mohlo se přikročiti ku postavení soch před chrámem svatohostýnským. Dne 15. srpna posvětil sochy děkan holešovský svobodný pán Horecký.
Krumpholc:
* Bystřice přidělena k notářství v Hranicích (dosud v Lipníku r. 1856).
* Bystřice povýšena na město. (Po příchodu Thonetů do Bystřice došlo k prudkému nárůstu počtu obyvatel městečka. Zatímco v roce 1833 měla Bystřice 1 463 obyvatel a 217 domů, rok po založení Thonetovy továrny už tady žilo 2 000 lidí ve 225 domech, v roce 1869 bydlelo 2 225 obyvatel města ve 264 domech a na přelomu 19. a 20. století stoupl počet obyvatel dokonce na 3 857. Díky rostoucímu počtu obyvatel i postupující industrializaci mohla Bystřice v roce 1864 získat statut města. Život jejích obyvatel to zřejmě příliš neovlivnilo, o čemž svědčí fakt, že změnu statutu zaznamenal pouze jediný kronikář. Pozn. red.)
* Vydán nový volební řád do obcí. Bývalí dominikalisté a řemeslníci nabyli většiny v obecním výboru.
Galuška:
* Když r. 1864 nový obecní řád vydán a řád volební v obcích (v českých zemích byla od roku 1864 zaváděna nová obecní samospráva, pozn. red.), obdrželi bývalí dominikalisté a řemeslníci v obecním výboře většinu, pastva dobytka na obecních pastvinách ochabovala.
Krumpholc:
* Jako všude i u nás lidé radostně vítali novou civilisaci. Opouštěli venkov a hrnuli se do města – do továrny. Odkládali bez rozmýšlení staré zvyklosti, ty byly namáhavější. Je méně únavné pracovat v továrně než na poli – ač vlivem strojů i na venkově nové pracovní metody ubíraly životu tvrdosti.
1865
Galuška:
Krumpholc:
* Dne 1. 7. zřízeno notářství v Bystřici pod Hostýnem.
Založena záložna občanská pod jménem Občanská záložna. Založena k Matici hostýnské, podíl byl za 20 zl.
Sova:
* R. 1865 sestoupili se oudové starých cechů a založili občanskou záložnu.
Připravila -eda-
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik