Ladislav Hosák v Dějinách města Bystřice pod Hostýnem na straně 36 uvádí: „Dalším farářem byl Tobiáš Schwach, jenž roku 1660 založil farní matriky, 1684 koupil zahradu Včelínek a založil v Dolní ulici špitál“. Z toho je jasné, že název sledovaného místa je hodně letitý, je uváděn v písemných pramenech a lze jej dohledat ve Státním okresním archivu Brno.

Indikační skici jsou také významným, tentokrát kartografickým zdrojem. Jsou to příruční mapy v barevném provedení pro praktické používání v terénu. Byly zpracovány podle stejných zásad jako originál s doplněním jmen držitelů pozemků, čísel domů, druhů pěstovaných kultur, vlastnosti parcel a čísel mezníků na hranici obce. Sledovaná parcela je po celé 19. století vedena jako zahrada (tmavozeleně) s číslem parcely 1889 (červeně).

 Na indikační skice z r. 1830 je napsáno: „Laudon Friherr Olivier als Herrschaft Bystržitz Obssgarten, N 133“. Toto č. p. patřilo faře na náměstí (dnešní ZUŠ). V roce 1877 se na skice uvádí „Bystřice fara“, v roce 1904 text chybí, ale zhruba uprostřed parcely je zakreslena budova s číslem 628. Východně od této parcely je na všech indikačních skicách uvedena místní trať Pod včelínem, resp. „Pod Wczelinem“.

O tomto místě se zmiňuje bývalý bílavský řídící učitel Luděk Schmied v příspěvku s málo kvalitní fotografií ve Včele moravské, ročník 1931, č. 3. Uvádí se v něm: „Mezi Bystřicí p. H. a vesnicí Lhotou Chvalčovou je pozemek, na němž za starodávna, podle zápisů, mívali včelaři ze Lhoty Chvalčové a z Chvalčova včely. Místo ono se jmenuje dosud ‚Včelín‘. Pozemek byl pak při zřizování katastru asi za císaře Josefa včelařům, kteří tam právě včely měli, gruntovně připsán. Včelaři pomalu vymírali nebo přestali včelařiti a pozemek nakonec zůstal jedinému, který pak před smrtí pozemek odkázal na věčné časy bystřické faře. Fara pozemek těsně před válkou (1. světovou – pozn. red.) prodala bystřickému rodáku mistru Ondrúškovi, který žil předtím v cizině, hlavně v Bavořích. Mistr si na pozemku postavil vilu ve valašském slohu, a aby Včelín byl skutečně tím, co značí jeho jméno, postavil tam i včelínek rovněž ve valašském slohu a stal se včelařem. Mistr Ondrúšek je známý portrétista a maloval i pana presidenta (Masaryka – pozn. red.). Originál je v brněnské technice, pro kterou ho maloval. Na obrázku našem viděti včelín s valašskou zvoničkou a před včelínem mistra Ondrúška.“
Malíř Ondrúšek se stal členem Včelařského spolku pro Bystřici p. H. a okolí v r. 1919 a byl jim až do své smrti.
           

-Zk-