Začátkem osmdesátých let 20. století bylo mužstvo TJ Tatran Bystřice p. H. účastníkem I. B třídy krajské soutěže Jihomoravského kraje. V r. 1983 došlo, jak jinak, opět k reorganizaci soutěží. Dosavadní I. A třídy a I. B třídy byly sloučeny do I. třídy a v této podobě se hrálo pět let.

Bystřickému mužstvu se nejprve příliš nedařilo. V sezonách 1983–1984 a 1984–1985 byla Bystřice vždy devátá. V dalších třech sezonách ale byl bystřický tým úspěšný. V sezonách 1985–1986 i 1986–1987 byl vždy třetí a v sezoně 1987–1988 dokonce druhý. Pak ale byly krajské I. třídy opět rozděleny na I. A třídy a I. B třídy.

Vrcholnou událostí osmdesátých let bylo nesporně slavnostní otevření nového hřiště se zatravněnou plochou a s atletickým oválem dne 16. června 1985. Mužstvo TJ Tatran Bystřice p. H. se v ten den utkalo s prvoligovým týmem ZTS Sigma Olomouc před návštěvou 700 diváků. Nový stadion tehdy ještě postrádal tribunu, která byla postavena o devět let později v r. 1994.

Bystřické mužstvo bylo vzhledem k výbornému umístění v sezoně 1987–88 zařazeno do I. A. třídy, kde v podstatě obstálo, jak to dokazuje umístění ve třech dalších sezonách: 1988/1989 – 8. místo, 1989/1990 až 11. místo, 1990/1991 – 6. místo.

V r. 1991 v rámci oslav dalšího jubilea bystřické kopané startoval v Bystřici dne 28. května 1991 prvoligový tým FC Baník Ostrava a v Týdeníku Kroměřížska byl 24. července 1991 uveřejněn článek „70 let kopané v Bystřici pod Hostýnem“.
V r. 1991 byla provedena opět rozsáhlejší reorganizace. Po 19 letech byly opět obnoveny župy, které znovu nahradily dosavadní struktury soutěží v rámci bývalých krajů. Na území Moravy a Slezska byly vytvořeny čtyři župy. Bystřické mužstvo bylo vzhledem ke svému šestému místu v I. A. třídě v sezoně 1990–1991 zařazeno do přeboru Středomoravské župy, která měla sídlo v Uherském Hradišti.

Mužstvo TJ Bystřice p. H. však v sezoně 1991–1992 v župním přeboru neobstálo, obsadilo poslední 14. místo a sestoupilo do župní I. A. třídy, v níž čtyři roky usilovalo o návrat do nejvyšší župní třídy. Tři sezony se to nepodařilo. V sezoně 1992–1993 byla Bystřice až devátá, v ročníku 1993–1994 osmá, v sezoně 1994–1995 byla již čtvrtá a v sezoně 1995–1996 vybojoval tým TJ Bystřice p. H. prvenství a tím i postup do župního přeboru.

Sezonu 1995–1996 lze považovat za odrazový můstek k následujícímu nejúspěšnějšímu a nejslavnějšímu období bystřické kopané. Kromě prvenství v I. A třídě zaujal zápas TJ Bystřice–TJ Holešov, který byl v Zahájeném sehrán 5. listopadu 1995. Bystřice v tomto tradičním regionálním derby rozdrtila Holešov 11:0 (6:0). Osmdesátiletá historie mistrovských zápasů v kopané obou sousedních měst podobný výsledek nepamatuje. Přesto ale v celkové bilanci vzájemných zápasů je stále úspěšnější Holešov.

Další kulaté výročí, 75 let kopané v Bystřici p. H. připomněl v r. 1996 časopis „Bystřické pokroky“, který uveřejnil deset článků, které se zabývaly některými úspěšnými, ale i neúspěšnými sezonami. Každý z těchto článků tehdy předložil přehled soupeřů, výsledků, sestavu bystřického týmu a přehled střelců.

Po postupu do župního přeboru Středomoravské župy patřila Bystřice k nejlepším mužstvům nejvyšší župní třídy a tři roky usilovala o postup do divize. V sezoně 1996–1997 vybojovala 3. místo, v ročníku 1997–1998 pak 2. místo a v sezoně 1998–1999 vybojoval bystřický tým prvenství a tím i historický postup do moravskoslezské divize.
O tento velký úspěch bystřické kopané se zasloužilo celkem 22 hráčů mužstva FK Bystřice p. H. V brance se vystřídali: Josef Špígl, Dušan Kožuch a Lumír Nezdařilík. V obraně, v záloze a v útoku se vystřídali: David Petráš, Václav Cverna, Josef Barot, Petr Čagan, Petr Zezula, Jaromír Barveníček, Petr Čech, Jiří Trňák, Viktor Olša, Martin Olša, Martin Zicháček, Petr Mikeška, Martin Malík, Miroslav Rolinc, Alois Skopal, Martin Krampla, Libor Pumprla, Jiří Zemánek a Radek Zapletal.

Trenéry skvělého týmu byli: Pavel Korál (podzim r. 1998) a Karel Urbánek (jaro r. 1999). Bilance týmu byla báječná. Z 28 zápasů 21 vítězství, 3 remízy, 4 porážky, poměr branek 77:23 a 66 mistrovských bodů. Po podzimu odstoupil SK Slovácká Viktoria Bojkovice a tak bylo klasifikováno pouze 15 mužstev. Z velkého počtu vítězných zápasů je nutno připomenout výhry: na hřištích soupeřů: 10:0 nad TJ Sokol Podlesí a 5:0 nad SFK Target Břestek. Z domácích výher pak 5:0 na TJ Sokol Kateřinice, 6:1 nad FC Viktoria Otrokovice a 6:1 nad TJ Sokol Kostelec u Zlína. Přitom střelecky úspěšnější byl bystřický tým v předchozí sezoně 1997–1998, kdy nastřílel ve 30 zápasech 101 gólů.

V divizi si Bystřice v roli nováčka vedla v sezoně 1999–2000 opět skvěle. Část příznivců věřila, že se bystřické mužstvo v divizi udrží, druhá část příznivců, ta pesimistická, byla přesvědčena, že Bystřice sestoupí. To, co se však událo, překonalo veškeré představy. Bystřický tým i v moravskoslezské divizi vybojoval prvenství a tím si zajistil postup do moravskoslezské ligy (MSFL), tj. do III. ligy.

Na tomto dalším skvělém úspěchu bystřické kopané se podílelo celkem 18 hráčů. Branku FK Bystřice hájil ve všech 30 zápasech Josef Špígl. Obranu, zálohu a útok zajišťovali: Jaromír Barveníček, Michal Šturza, Petr Čagan, Viktor Vinklárek, David Petráš, Jiří Trňák, Petr Čech, Martin Studený, Martin Malík, Josef Barot, David Janovský, Miroslav Rolinc, Alois Skopal, Martin Krampla, Martin Olša, Jiří Zemánek a Libor Pumprla.

Trenérem výborného týmu FK Bystřice byl František Rolinc. Bilance týmu byla opět skvělá: 30 zápasů, 21 vítězství, 3 remízy, 6 porážek, poměr branek 71:34 a 66 mistrovských bodů. A. Skopal byl s 21 brankami nejlepším střelcem moravskoslezské divize, skupina E, M. Olša byl s 18 brankami třetí mezi divizními kanonýry a M. Krampla zaujal s 10 brankami 8.–10. místo.

Vlastimil Doležel