Zákaz mistrovských soutěží

V sezoně 1944–1945 byly mistrovské soutěže ve všech výkonnostních třídách a ve všech sportovních odvětvích zakázány na základně nařízení tehdejších protektorátních a okupačních úřadů z 24. srpna 1944. Zákaz soutěží byl vydán vzhledem k vývoji válečné situace. Hrály se však, alespoň v házené, přátelské zápasy. Za tuto činnost byly ovšem zodpovědné  kluby, nikoli Svaz házené. Družstvo mužů SK Bystřice pod Hostýnem odehrálo například v jarní sezoně 1945 během března a dubna celkem devět přátelských zápasů, jak to dokazují zachované záznamy z této doby. Po skončení 2. světové války v květnu 1945 se házená vrátila do obnoveného Sokola, ale až začátkem roku 1947. V roce 1946 byla házená stále součástí SK Bystřice pod Hostýnem.
Jistě nebude na škodu připomenout jména hráčů, kteří v letech 1941–1946 tvořili početný kádr družstva mužů SK Bystřice pod Hostýnem. Byli to: Jiří Horžič, Zdeněk Žůrek, Jaroslav Režňák, Oldřich Mikulík, Rudolf Vrbecký, Vladimír Grosmann, Zdeněk Doležal, Lubomír Doležel, Oldřich Oškera, Oldřich Brázdil, František Rozhon, Miroslav Brázdil, František Flašar, Alois Flašar, Dušan Goldmann, František Čech, Rudolf Sanitrák, Vítězslav Zapletal, Karel Svoboda, Antonín Váca, Zdeněk Zimmermann, Oldřich Bačák, Miloš Janovský (posila z Dřevohostic) a další.

Talent Jiří Horžič

Svými výkony v brance již v roce 1942 na sebe upozornil devatenáctiletý brankař Jiří Horžič, který se svými rodiči a bratrem bydlel v Rychlově. Na jaře 1943 podle očekávání přestoupil J. Horžič do tehdy slavného družstva SK Holešov, kde se jako první brankář podílel na suverénním prvenství Holešova v hanácké divizi v sezoně 1942–1943 a tím i na postupu do nejvyšší soutěže, do moravské ligy. V sezoně 1943–1944 se pak v roli jednoho ze tří brankářů zasloužil o titul mistra Čech a Moravy, který Holešov v této sezoně vybojoval.
V roce 1945 se J. Horžič vrátil do Bystřice. Hrál však už jen krátce – dal přednost své práci. Byl absolventem čtyřleté průmyslové školy jemné mechaniky v Přerově a získal výhodné zaměstnání v pohraničí. Přestěhoval se do Města Albrechtice i se svou rodinou. Brzy však onemocněl tuberkulózou a v roce 1948 ve věku 25 let zemřel. Byl otcem dvou dcer – Milada Zicháčková dnes žije v Bystřici pod Hostýnem a Marcela Martínková ve Chvalčově.

Druhá polovina 40. let

V sezoně 1945–1946 bylo družstvo mužů SK Bystřice pod Hostýnem účastníkem I. B třídy valašského mistrovství, v němž obsadilo 6. místo. V ročníku 1946–1947 byli bystřičtí házenkáři zařazeni do mistrovství II. třídy, okrsek Přerov, a obsadili 2. místo. V další sezoně 1947–1948 bylo pro změnu bystřické družstvo účastníkem I. A třídy, okrsek jih, a obsadilo 3. místo.Na podzim roku 1948 byl rozehrán nový ročník 1948–1949. zařazení bystřického týmu ani jeho umístění v podzimí sezoně se nezachovalo. Informovanost o sportovním dění, zvláště v nižších třídách, začínala být špatná.

Sezona 1948–1949 však nebyla dohrána. Podobně jako v kopané a některých jiných sportech došlo i v házené na přelomu let 1948 a 1949 ke generální reorganizaci, při které byly zrušeny dosavadní župy a byly vytvořeny nové soutěže v rámci tehdejších krajů. Také se přešlo na sovětský systém jaro-podzim, který platil až do roku 1957, kdy byl obnoven klasický systém podzim-jaro.
Družstvo házené mužů TJ Sokol Bystřice pod Hostýnem se stalo v roce 1949 účastníkem mistrovství I. třídy, což byl vlastně přebor tehdy čerstvě vytvořeného kraje Gottwaldov. Bystřickému celku se ale v sezonách 1949 a 1950 nedařilo a patřil do dolní poloviny v pořadí účastníků mistrovství. Vždyť na jaře 1949 Bystřice z devíti zápasů o body jen dvakrát vyhrála. Umístění bystřického družstva v roce 1949 a 1950 se nezachovalo.

Okresní přebory

V roce 1951 došlo na celém území Čech, Moravy a Slezska k reorganizaci. Byly zrušeny výkonnostní třídy a založeny okresní přebory. Jejich vítězové postoupili do přeborů oblastních  a jejich vítězové do závěrečného turnaje, v němž se rozhodovalo o titulu mistra republiky. Na mnoha okresech tak nastupovaly velmi silné týmy proti družstvům s podstatně slabší výkonností. Podle tohoto modelu se hrálo v letech 1951 a 1952.

Tak tomu bylo i v holešovském okrese, kde prvenství v obou sezonách vybojoval suverénní tým Sokola Thonet Holešov, který již pod svým dřívějším názvem SK Holešov patřil od roku 1943 k absolutní házenkářské elitě u nás. Druhé místo vybojovalo asi družstvo ZSJ Impregna Bystřice pod Hostýnem. V okresním přeboru startovalo zřejmě šest týmů. Bohužel více informací o tomto období chybí. Zkratka ZSJ označovala Závodní sokolskou jednotu.

Blýská se na lepší časy

V roce 1953 byly obnoveny výkonnostní třídy. Družstvo mužů TJ Tatran Bystřice pod Hostýnem se stalo opět účastníkem přeboru tehdejšího gottwaldovského kraje a obsadilo 3. místo za Jiskrou Zubří  a Spartakem Napajedla. Rok 1953 lze považovat za počátek nejúspěšnějšího a nejslavnějšího období v dějinách české házené v Bystřice pod Hostýnem.
V roce 1954 obsadil bystřický tým opět 3. místo. V roce 1955 však družstvo TJ Tatran Bystřice pod Hostýnem vybojovalo prvenství v krajském přeboru a tím i historický postup do II. ligy, tehdy ovšem uváděné pod označením celostátní soutěž.

Zlatá sezona 1956

Ve druhé nejvyšší soutěži si házenkáři TJ Tatran Bystřice pod Hostýnem vedli roce 1956 skvěle. Z 18 mistrovských zápasů 14krát vyhráli, jedenkrát remizovali a pouze třikrát prohráli. Při vysoce aktivním poměru branek 244:133 získali 29 bodů a vybojovali 2. místo. Všechny tři porážky utrpěl bystřický celek v jarní sezoně na hřištích soupeřů. Prvním přemožitelem Bystřice byl tým Jiskra Holešov, který zvítězil 11:9, Pak vyhrála Jiskra Zubří nad Bystřicí 8:5 a nakonec Lokomotiva Ostrava porazila Bystřici 14:5. Všem třem svým jarním přemožitelům však Bystřice porážky na podzim oplatila: nejprve zvítězila nad Holešovem přesvědčivě 10:5, potom nad Zubřím 9:6 a nakonec i nad Ostravou 13:8. Zápas s Holešovem sledovalo na hřišti sokolovny 600 diváků, zápas se Zubřím 700.

Jedinou remízu zaznamenala Bystřice na hřišti soupeře s Jiskrou Napajedla – skóre bylo 10:10. Z dalších 11 výher snad stačí připomenout některá vysoká vítězství: 27:3 nad Napajedly, 19:5 nad Sokolem Nová Bělá, 28:3 nad Sokolem Horní Moštěnice, vždy na domácím hřišti. Prvenství vybojovala Jiskra Zubří o jediný bod před Bystřicí, které tak těsně unikl postup do nejvyšší soutěže, do I. ligy. I přesto patří sezona roku 1956 k nejúspěšnějším obdobím v historii české házené v Bystřici pod Hostýnem a všichni hráči této sezony si zaslouží, aby byli připomenuti. Všech 18 zápasů odchytal Ladislav Perutka. V obraně hráli František  Vaculík, Jaroslav Nevřala, František Čech, Vítězslav Bubílek, Antonín Ševčík, Jiří Vlasák, Lubomír Nevřala, v útoku hráli Rudolf Měchura, Jiří Ferenc, Milan Koláček, Miroslav Skibinský, Antonín Kukla, Květoslav Hašl, Hugo Maťa, Milan Pospíšil a Vítězslav Zapletal – to je celkem 17 hráčů.

Po skončení sezony v roce 1956 nastoupilo několik hráčů, největší opory družstva, k výkonu základní vojenské služby a na jaře 1957 hrálo bystřické družstvo značně oslabeno. Zpočátku však převládal optimismus. Ze sousedních Dřevohostic posílili totiž Bystřici dva hráči. Bystřice v prvním zápase porazila Spartak Velké Meziříčí přesvědčivě 14:6 a dřevohostické trio nastřílelo 10 branek (Vladimír Burda 5, Josef Glacner 3, František Dostál 2). Bohužel všech zbývajících šest zápasů Bystřice prohrála. Obsadila předposlední 7. místo a spolu s týmem na posledním 8. místě sestoupila do oblastní soutěže (tj. do divize). Jarní sezona v roce 1957 se totiž hrála samostatně, od podzimu byl obnoven systém podzim-jaro.

Vlastimil Doležel