Firmy a osobnosti – část 2.

Gebrüder Thonet

Druhou velkou bystřickou firmou co do doby založení a první co do počtu zaměstnanců byla světově proslulá továrna Gebrüder Thonet. Její historii se Zpravodaj věnoval už mnohokrát, předloni dokonce vyšel v edici Zpravodaje Odkaz Michaela Thoneta od Jiřího Uhlíře. Protentokrát tedy jen stručně shrňme události a fakta.

Michael Thonet

Zakladatel firmy Michael Thonet (1796–1871) navštívil v roce 1860 spolu se svým synem Augustem majitele bystřického panství Ernsta svobodného pána z Loudonu,a uzavřel s ním smlouvu na odkup dřeva a okamžitě se pustili do stavby nové továrny. Nejstarší budova továrny s číslem popisným 224 byla dokončena už v květnu 1961. Hned v počátku měla bystřická firma Gebrüder Thonet kromě dřevoobráběcích strojů také pily, parní kotle a parní stroj a dělníci z koryčanské továrny zaučovali nové bystřické dělníky. Firma postupně rozjela tak masivní výrobu, že se stala největší továrnou svého druhu na světě, vystavovala na světových výstavách, získávala prestižní ceny a prodávala své výrobky do mnoha zemí. Své první dvě pobočky v Koryčanech a Bystřici rozšířili Thonetové o další v Halenkově, Vsetíně i Velkých Uhercích na Slovensku a díky nim se z původního podhorského městečka Bystřice pod Hostýnem stalo průmyslové město s dvojnásobným počtem obyvatel. Vraťme se ale do doby počátků jejich bystřického působení.

Franz a August Thonetové

Michael Thonet pobyl v Bystřici čtyři roky, už v roce 1865 převzal vedení továrny jeho nejstarší syn Franz (1820–1898). Továrna tehdy začala vyrábět židle, jejichž nohy byly zpevněné kruhem. V té době produkovala firma tak velké množství nábytku, že dřevo     z hostýnských lesů přestalo stačit a Michael s Augustem přesídlili do Velkých Uherců na Slovensku. O tři roky později byla zřízena další pobočka v Halenkově a Vsetíně. Mimo nové výrobní závody zřizuje firma také vlastní obchodní síť ve Vídni, Budapešti, Brně, Berlíně, Hamburku, Amsterdamu, Paříži a v Londýně.

Franz se ve firmě zapsal především založením fondu na podporu vdov a sirotků. Ve vedení firmy ale nezůstal dlouho a už v roce 1869 ho vystřídal jeho bratr August (1829–1910). Augusta známe díky jeho experimentům, z nichž některé si můžete dodnes prohlédnout v expozici Thonet v bystřickém zámku. Kromě experimentů s nábytkem se August věnoval také hudbě. V roce 1874 založil tovární kapelu a se smyčcovými nástroji z ohýbaného dřeva zn. Gebrüder Thonet se v roce 1892 účastnil Mezinárodní výstavy hudby a divadla ve Vídni. August byl činný i v politice, stal se poslancem zemského sněmu a v letech 1874–1882 jej najdeme i na postu bystřického starosty. V posledním roce jeho starostenského mandátu byla vybudována do Bystřice železniční trať, o rok později i vlečka do továrny. V závěru jeho bystřického starostování mu bylo dokonce uděleno čestné občanství města.
V roce 1873 postihl továrnu velký požár, který zničil veškeré zařízení i byty Augusta a Jakoba. Teprve o čtyři roky později si firma vybudovala vlastní vodovod, který čerpal vodu z Vinohrádku. Za Augustova působení ve vedení firmy sem bylo zavedeno elektrické osvětlení a byly postaveny domky pro dělníky v Přerovské ulici. Psal se rok 1885 a firma Gebrüder Thonet zaměstnávala největší počet dělníků ve své historii (měla 2 155 zaměstnanců).

Jakob Thonet

August působil ve vedení firmy plných sedmnáct let. V roce 1886 přesídlil do Velkých Uherců a ve vedení firmy ho vystřídal jeho nejmladší bratr Jakob (1841–1929). Podobně jako August i Jakob působil v letech 1887–1892 na postu bystřického starosty a i jemu bylo uděleno čestné občanství města.

Carl Thonet

V roce 1890 nahradil Jakoba ve vedení firmy Augustův syn Carl (1860–1925). Tehdy tady byla zavedena tzv. dětská zahrádka pro předškolní děti „s vyučovací řečí českou“, což v té době ještě nebylo běžnou záležitostí. V roce 1897 navštívil továrnu u příležitosti císařských manévrů v okolí Bystřice císař František Josef I., jehož procházka továrnou byla naplánována tak, aby měl monarcha možnost zhlédnout celý proces výroby, od pil až po balení.

Viktor Thonet

V roce 1906 odešel Carl do Vídně a do vedení firmy nastoupil jeho bratranec Viktor, syn Jakoba (1871–1948). Podobně jako Carl, byl i Viktor ve své době oceňován pro své sociální cítění. Spolu s manželkou Marthou se stali nejštědřejšími podporovateli nového bystřického sirotčince a kromě toho rozšířil dělnickou kolonii na 108 bytů. Sortiment výrobků se i nadále rozšiřoval a ve Viktorově době produkovala továrna celkem 1 207 různých druhů nábytku a nábytkových doplňků.

Viktor ale stál ve vedení firmy v nejkritičtější době. Zatímco Zbořilovo mýdlo a svíce se prodávaly i v době první světové války a po ní, po židlích poptávka klesala. Pro Thonety byl komplikací i vznik Československa. Z původních tří obchodů umístěných mimo rakousko-německé území stály najednou mimo republiku téměř všechny. Začátkem roku 1921 byla proto v Brně ustavena akciová společnost Thonet. V roce 1923 byl už dopad první světové války na existenci firmy tak silný, že byl Viktor nucen spojit se s další nábytkářskou firmou Kohn a Mundus. Brněnský podnikatel ale neuznával původní rodinný systém vedení a po neshodách v řízení firmy nakonec Viktor Thonet svůj podíl ve firmě prodal a z města odešel.

Po válce nesla ještě firma název Thonet, státní podnik, v padesátých letech pak byla přejmenována na Továrnu na ohýbaný nábytek a pod tímto názvem produkuje výrobky dodnes.

             -eda-