Rok se s rokem sešel a máme tu opět masopust. Masopust, fašank, šibřinky, ostatky, vodění medvěda mají jedno společné – karnevalové veselí, rozjařený tanec a říznou muziku. V minulosti se pod těmito názvy skrývalo celé období od Tří králů až do začátku postní doby. Je to lidový svátek, který je však podřízen běhu církevního kalendáře a jeho termín se určuje podle Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. Období příprav na Velikonoce má rozměr spíše duchovní, nejde jen o zákazy hojného jídla a radovánek. Každý máme možnost v tuto dobu opustit staré sváry a neshody, zamyslet se nad tím, co je opravdu v životě důležité a jak tomu dát patřičný prostor a výraz. Přemíra jídla a pití, sledování televize, počítačových her a jiné zábavy člověka rozptyluje od hledání sebe sama a málokdo z nás je ochoten ze zavedeného životního stylu trochu slevit.

Dnes se masopust slaví, narozdíl od dřívější doby, tak trochu ve zkratce. V Rychlově se smrskl na jednodenní průvod masek, kdy se chodí s muzikou a zpěvem dům od domu. Sousedé vycházejí na zápraží, pohostí doprovod dobrou pálenkou, mohou si zatančit s místní krasavicí z řady masek, popřípadě se nechat od ní políbit. Hospodyně nabídnou k zakousnutí domácí koblihy, masité pochoutky a přispějí dobrovolnou částkou. Odplatou je jim tanec s medvědem. Dřívější mravokárci veřejně kritizovali rozpustilosti, které se při masopustu děly a nebyly jim po chuti, ti dnešní jsou skrytí a neotvírají dveře. Tančícím maskám to však na dobré náladě neubírá. Hlavně aby se všechno zvládlo v klidu a medvěd se dovedl domů. Celou akci připravili v Rychlově jako každým rokem mladí hasiči, kteří se snaží zachovat odkaz svých předků.

ŠraM