Krumpholc
* Začaly se ve Valašské Meziříčí vydávat pokrokové Valašské noviny. Chtěly se vyhýbat hádkám a pracovat drobnou prací kulturní a sociální, „nepolitickou politikou“ v duchu Masarykově. (Mezi obyvatelstvem východní Moravy převažoval na přelomu 19. a 20. století vliv katolické církve a tím i katolicko-národní strany. V okruhu Masarykových příznivců vznikl v roce 1907 ve Valašském Meziříčí Pokrokový politický spolek, který vydával týdeník Valašské noviny, o rok později přejmenovaný na týdeník Palacký. Pozn. red.)

* Dne 14. 5. začaly volby do říšské rady, kandidoval T. G. Masaryk. (T. G. Masaryk kandidoval do říšské rady za Českou stranu pokrokovou ve volebním obvodu Valašsko. Pro tuto část Moravy se rozhodl také proto, že odsud pocházelo nejvíce odběratelů jeho revue Naše doba, což podle jeho mínění svědčilo o pokrokovosti občanů. Masaryk ve svém volebním obvodu zvítězil nejen v roce 1907, ale i v příštích volbách roku 1911. Jeho vztahu k Valašsku se Zpravodaj podrobně věnoval už v letech 1990, 1991 a 2000. Pozn. red.)

* Kope se nová studna na Hostýně před hostincem. Hned při kopání zapouštějí se betonové kruhy, takže všeliké znečištění ze stran je vyloučeno. (Ačkoliv se nám dnes zdá beton jako stavební materiál naprosto běžný, a jeho předchůdce byl znám už v antice, začal se v Evropě užívat až v polovině 19. století. Studny se dříve zpevňovaly kameny. Pozn. red.)

* Dne 12. 7. klesla teplota na +6,2°C.

* Dne 21. 7. křesťansko-sociální krajinský sjezd na Hostýně. Zúčastnilo se asi 1 700 lidí, zastoupena byla okolní města i vesnice až po Příbor, Štramberk, Kateřinky u Opavy. Sjezd započal po 2. hodině odpolední pod širým nebem u románské kaple. Zahájen byl předsedou bystřické skupiny panem Poláchem, řečnil P. Fr. Valoušek, zemský poslanec, o mravním a křesťanském základě starobního pojišťování, Magda Krkošková, dělnice z Nového Jičína, dokazovala nutnost organizace žen, boje práce s kapitálem a víry s nevěrou, V. Zbořil, továrník z Bystřice, probral několik častých otázek o cestování, křesťanské inteligenci, hledání shody…

* Ze slovenských Karpat zatoulal se do Hostýnských hor vlk, kde naň uspořádali hon, zastřelen byl u Zlína.

Galuška
* Roku 1907 zanikla střelnice a postavily se městské koupele a plovárny.

Krumpholc
* Ač v rovinách mnoho sněhu neviděli, na Hostýně bylo ještě v polovině března 92 cm, v dubnu sněží, závěje až přes půl metru.

* Katolická jednota sbírá na vlastní prostornější spolkový dům, v němž by skupina Všeodborné sdružení křesťanských dělníků měla své místnosti a jenž by sloužil i za noclehárnu poutníkům. Arcibiskup Bauer daroval naň 1.000 korun.

* Dne 15. 8. světil se na Hostýně jubilejní zvon, váží 27q, vytahování zvonu trvalo 2 hodiny a ještě večer se rozezvučel krajem. Zvon jubilejní byl ulit firmou Ad. Hiller a syn v Brně, 170 cm v průměru, na jedné straně nápis „Na památku 50letého kněžství jeho Svatosti Pia X…“

* Ředitel Papežík vyznamenán záslužným křížem.

Krumpholc
* Budují se schody od Vodní kaple ke kostelu – 221 schodů. (Schodiště, jak známo, ve skutečnosti tvoří 250 schodů, v první fázi se jich ovšem stavělo 221, zbylých 29 bylo postaveno až po dokončení stavby hlavního schodiště. Pozn. red.)

* Továrna na kovový nábytek Slezák založena 1909. Zaměstnávala na 120 dělníků a úředníků. (Firma oficiálně uváděla jako datum svého založení červen 1908. Tehdy si Robert Slezák pronajal zámečnickou dílnu, v níž zahájil výrobu kování pro dřevěný nábytek z produkce firmy Gebrüder Thonet. Výrobu kovového nábytku, který vyhovoval zdravotním požadavkům modernizujících se nemocnic, sanatorií a škol, zahájil Robert Slezák až v roce 1921, kdy si pronajal někdejší budovu pivovaru a jako první mezi výrobci kovového nábytku začal jeho povrch opatřovat pochromovanou vrstvou. Pozn. red.)

* Dne 24. ledna po západu slunce objevila se na obloze kometa.

Galuška
* Halejova kometa dala mnoho látky pro žurnalisty a moc zbytečné řeči. (Halleyova kometa nebyla ze Země pozorovatelná v lednu, jak uvádí J. Krumpholc, ale až 20. dubna. V tomto roce byla poprvé vyfotografována, letěla velmi blízko Země a tehdejší novináři psali, že nebezpečné plyny z jejího ohonu mohou poškodit Zemi nebo způsobit nemoci. Nic se ale nestalo. Galuška ve svém komentáři zřejmě naráží na tyto novinářské zprávy. Pozn. red.)

* Ceny potravin r. 1909: maso vepřové 1 kg 2–2,40 haléřů, hovězí 1,40–1,60 h, … mouky pšeničné 46 h, másla 1,80–2,4 h, píva litr 36–40 h, a tak stále stoupají, jakož i mzdy dělnické až přes 3 koruny, zedníka 3,60 h až 4 K, k tomu mistrovský příplatek 20 %. Lid chce být živ, moc vydělati a dle módy se odívati, vesel býti, má nemocenskou a úrazovou pojišťovnu a na stáří zaopatření, a protož málokdo co ušetří.

* Roku 1909/1910 nebylo zimy a potíž o led.

* Čilý stavební ruch nastal k Rychlovu, kam domky jak houby v lesi rostou. Také dal poštmistr v Zbořilově ulici postaviti velký poštovní dům.

1910
Krumpholc
* Dne 6. 9. velká povodeň v Bystřici.

Galuška
* Povodeň v září zničila bezmála celé regulace řečiště, vůbec moc půdy odplavila a škody natropila.

Krumpholc
* Dne 16. 9. svěcení sirotčince, o půl osmé zasedání obecního výboru, pak seřadění před kostelem… (O stavbě sirotčince začala městská rada uvažovat už v červenci 1906. Na stavbu získali zemskou subvenci 12.000 korun, nejštědřejším dárcem se stali Thonetové, kteří darovali dohromady 15.000, hned za nimi následoval Ernst Loudon s příspěvkem 1.000 korun. Spolu s dalšími dárci se ve sbírce na stavbu sirotčince sešla částka 33.848 korun. Základní kámen ke stavbě byl posvěcen 18. 8. 1908, stavba byla dokončena o dva roky později. Slavnostního svěcení 16. 9. 1910 se mj. účastnily rodiny Loudonů a Thonetů, budovu posvětil P. Vladimír Worel, proslovy přednesli Eduard Pospíšil a Václav Zbořil. Pozn. red.)

1911

Krumpholc
* Nový představený duchovní správy na Hostýně P. Ant. Odstrčilík, TJ.

* Dne 16. května napršelo 28 mm, 18. května 26 mm, deště trvaly až do 21. 5. Morava i Rusava vystouply z břehů.

Galuška
* Od 27. 6. 1911 do 13. 7. 1911 nic a pak zřídkakdy pršelo. Byl-li rok 1910 mokrý, byl rok 1911 suchý, oba roky se málo urodilo, nastalo draho, nemoci dobytka a nedostatek píce.

* Podrobnější děje o Bystřici, jakož i velká oslava 50letého trvání továrny Thonetových bratří od 2. 7. 1911 jest všeobecně známá.

Tímto Galuškovým doslovem se dnes loučíme i s poznámkami druhého bystřického kronikáře a příště už nás čekají jen poslední zápisky Josefa Krumpholce.
      
  Připravila -eda-