V loňských dvou číslech, v pořadí již 28. a 29., Vlastivědné revue Valašsko byla řada zajímavých článků na různá témata.
Příroda a historie se prolínají v úvodních příspěvcích obou čísel. Článek „Řeka Bečva – fenomén krajiny a linie života“ (autor Karel Pavelka) popisuje vývoj toku a život v řece a na jejich březích, včetně zásahů člověka. Jana Tkáčiková srovnává květenu v okolí Valašského Meziříčí současnou a před100 lety, a to článku „Gogelova květena okresu valašskomeziříčského“. Ona Gogelova květena jsou rostliny nalezené a popsané Františkem Gogelou, farářem z Rajnochovic a Podhradní Lhoty. O cestách přes hory na Slovensko v dobách dřívějších i nynějších pojednává Dušan Cendelín v příspěvku „Komunikačně významná lokalita Lomensko na střední Senici“. Nad možností pobytu málo známého keltského kmene Kotinů na východní Moravě se zamýšlí Eva Čermáková v článku „Keltští Kotinové – dávní obyvatelé Valašska?“ Do Lešné u Valašského Meziříčí nás zavádějí dva příspěvky: „Historie zámecké zahrady a parku v Lešné u Valašského Meziříčí“ od Pavla Mašláně a „Kapitoly z historie školství v Lešné, 1. část – předválečné období“. (Nepleťte si prosím tuto Lešnou s Lešnou u Zlína, v níž se nachází oblíbená zoologická zahrada.)

Na pokračování taky bude čtení o tom, kdo s námi žije ve městech a vesnicích. Autor Karel Pavelka se v první části zabývá ptáky, příspěvek se nazývá „Žijí s námi … (Zvířata v lidských sídlech)“. Víte, že přehrada Bystřička je již stoletá a je třetí nejstarší údolní vodní nádrží v povodí Moravy? Víte, že kvalitní kámen na obložení hráze se dovážel mj. z kamenolomů v Bystřici pod Hostýnem? O přehradě píše Ivana Martišková. Rozvoj rekreace pohřbívá přírodní bohatství, tvrdí Lukáš Spitzer ve svém pojednání a dokumentuje své názory právě na příkladu přehrady Bystřičky.

Hasiče může zajímat 140 let působení hasičských sborů ve Val. Meziříčí (autorka Ivana Martišková), Pavel Mašláň nazval své pojednání „Historie židovské menšiny ve Vsetíně“, Jiří Uhlíř se dlouhodobě zajímá historií výroby ohýbaného nábytku, a proto napsal text s názvem „Nepodceňujme Kohny!“ Mnohý Bystřičan od řemesla v něm jistě najde nové poznatky o výrobě ohýbaného nábytku nejen na Vsetínsku.

Stavitelství a architektuře 20. století jsou věnovány dva příspěvky s bohatou fotodokumentací. I. Martišková a Zdeněk Trefil se zabývají moderní architekturou Valašského Meziříčí ve stejnojmenném článku. O rodáku z Hlinska pod Hostýnem píší Antonín Žlebek a I. Martišková ve svém příspěvku „Prvorepublikový stavitel Alois Sedlář“. Jak se změnila tvář krajiny, v tomto případě přehrady Bystřička a města Vsetína, se můžete přesvědčit na dvoustránce se starými a současnými fotografiemi stejných míst. Návštěvníci Rožnova pod Radhoštěm se zas mohou pokochat výhledem na město z nově postavené rozhledny podle starých plánů. Autorem návrhu není nikdo jiný než Dušan Samo Jurkovič, jehož plány čekaly plných 116 roků na realizaci. Také můžete podle vzpomínek řidiče-strojvůdce Františka Pořádka zavzpomínat na někdejší chloubu našich železnic – na Slovenskou strelu v časech její největší slávy.

I pro zajímavé lidi se našlo místo na stránkách Valašska. Jedním z nich je hudební skladatel Jaroslav Křička, rodák z Kelče, o němž se píše, že „nebyl jen hudební šprýmař“. Dozvíte se také o osudech lidí, kteří emigrovali z Valašska do Ameriky („Rožnov-Texas, životní příběh Jana Metoděje Halamíčka“), nebo o Valašském Jóbovi, jak byl nazýván sedlák a pak starosta malé obce Velká Lhota, přítel evangelického faráře Jana Karafiáta (autora nesmrtelných Broučků), samouk a hluboce věřící člověk jménem Jan Kočíb.

Značná část obou čísel je věnována regionálním umělcům různých žánrů – malířům Miroslavu Adámkovi a Antonínu Kaderkovi, sklářům Jaroslavu Antonínu Junkovi a Josefu Divínovi, muzikantu Janu Žambochovi. Dozvíte se o regionálních publikacích týkajících se Valašska, o výstavách, o jubilantech.

Vánoce jsou sice už za námi a ty další v nedohlednu, přesto si je můžete připomenout, pokud navštívíte Betlém v Horní Lidči. Již rok je v provozu česko-slovenský řezbovaný mechanický betlém, má přes 200 figurek a více než 100 objektů vytvářejících scenérii. Tu tvoří jak biblická krajina, tak regionální stavby. Nás může zaujmout spodobněná hostýnská legenda i část bystřického zámku. Fotky z hornolidečského betléma najdete ve Valašsku na 2. stránce obálky prosincového čísla. A obě čísla Valašska, ročníku 2012, jsou k zapůjčení v místní knihovně.

 -Zk-