- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Nálezy od kostela – co prozradil antropologický rozbor
- Bystřičan o Antarktidě
- Býti kronikářkou
- Ceny pro malé fotbalisty
- Click – novináři, jimž se daří
- Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (léta 1907–1911)
- Devět sluncí pro Zahradu
- Do Bystřice za 60 hodin – pojeďte taky!
- Gebrüder Thonet
- Házená
- Holubičky opět otrhány. Už po osmapadesáté!
- Jak jsme hledali a našli… Rybníčky na Schwaigrovce
- Jak medvěd chodil po Bílavsku
- Jak medvěd chodil po Rychlově
- Jaké bylo počasí v lednu 2013
- Ještě o volbách aneb Jak pracují volební komise
- Knižní novinky v městské knihovně
- Kopaná
- Městská policie v roce 2012
- Milí čtenáři
- Návrat do dětství
- Nejlepší hráč turnaje byl náš
- Oznámení o zápisu dětí do mateřských škol
- Pěvecký souboj o hostýnskou píšťaličku
- Přijďte si zatancovat
- Půjčky z Fondu rozvoje bydlení v roce 2013
- Rychlovské plesání
- Společenská kronika
- Společně aktivně stárnout
- V Yettyho stopě letos jelo o 100 lyžařů více než loni
- Valašsko v roce 2012
- Vzpomínka na vzácného učitele hudby
- Vzpomínkový podvečer
- ZPRÁVIČKY ZE VČELÍNA
- Životní podmínky 2013 – výběrové šetření v domácnostech
- 80 let od založení bystřického muzea – 2. část
- 90 let házené v Bystřice pod Hostýnem (1922–2012) – 3. část
Společnost Archaia Olomouc, která zkoumala kosterní pozůstatky nalezené při loňských výkopových pracích v blízkosti kostela sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem, v lednu 2013 vydala odbornou zprávu s podrobnějším popisem archeologických nálezů. Protože při odvodnění kostela byly na podzim 2012 objeveny jen fragmenty lidských a zvířecích koster, ale žádné předměty, nejde o zprávu příliš rozsáhlou. O životě našich předků se z ní mnoho nedozvíme.
Ve výkopu kanalizační rýhy při severní straně kostela u parkoviště byla v půdorysu odkryta část odpadní jámy o průměru zhruba 2 m vyplněná několika vrstvami stavební suti a lidskými kostmi. Jednalo se o druhotně uložené lebky a dlouhé kosti a v menší míře také ostatní části skeletů. Potvrdil se předpoklad, že kosti pocházejí ze zrušeného středověkého hřbitova, který se kolem původního kostela sv. Jiljí rozprostíral ve 14.–16. století a kde se pohřbívalo před tím, než byl roce 1534 založen další hřbitov s kaplí, dále od centra, dnes v Zahájeném, blízko Havlíčkovy ulice. Stavební úpravy barokního kostela sv. Jiljí se prováděly ve 20. a 50. letech 20. století, při nich byly narušeny středověké hroby a kosti se stavební sutí pak uloženy na jediné místo u kostela.
Předběžná antropologická analýza, již provedla Mgr. Alena Dofková, odhalila několik patologických nálezů i dokladů o zranění obyvatel středověké Bystřice. Nalezený soubor kostí mohl podle analýzy pocházet nejméně od 44 dospělých jedinců, a to mužů i žen, maximální počet jedinců stanovený na základě nalezeného souboru kostí však přesáhl 500. To je číslo blížící se celkovému počtu obyvatel Bystřice v polovině 16. století. Nalezeny byly i kosti nejméně dvou a nejvíce třinácti dětí. Na kosterních pozůstatcích objevila antropoložka několik zvláštností. U dvou dospělých jedinců byl například na lebce zjištěn patrný šev čelní kosti, který se obvykle uzavírá mezi 2. a 3. rokem života a do 8. roku vymizí. V jednom případě byl nalezen pozůstatek těžké vrozené vývojové vady, zvané spina bifida, s defektem páteře, při němž se kosti páteře neuzavírají kolem míchy. Objeveno bylo několik zlomenin dlouhých kostí – pravé loketní kosti a pažní kosti s patrným posunem částí zhojené kosti přes sebe. U jedné z lebek zaznamenala antropoložka na levé čelní kosti asi 3 cm od okraje očnice kulovitý otvor o rozměrech 1,2 x 1,4 cm. Podle zaoblených okrajů otvoru a patrné novotvorby kosti soudí, že šlo o hojící se zranění. Čím a jak bylo způsobeno, se můžeme jen domýšlet.
Jak uvádí ve zprávě o průzkumu archeologických nálezů z Bystřice pod Hostýnem společnost Archaia Olomouc, přestože se v blízkosti bystřického kostela sv. Jiljí, památkově chráněné stavby, nevyskytly jiné archeologické nálezy než antropologický materiál a zvířecí kosti, bude nutné jakékoliv další stavební práce v tomto místě provádět vždy za účasti archeologa.
msch
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik