Část 2.

V březnu 1902 potřebovala dívčí škola místnost, v níž byla první bystřická mateřská škola ubytována. Proto obec najala pro školku zahradní domek od zahradníka Josefa Barota za roční nájem 560 korun. Podle záznamu v kronice byla po první pěstounce Alžbětě Klórové zatímním dekretem místní školní rady ze dne 12. listopadu 1904 ustanovena pěstounkou Anna Poláková. Ta vychodila obecnou školu v Bystřici pod Hostýnem, měšťanskou školu v Brně, hospitovala ve Vyškově, v klášterním ústavu, a zkoušky pro pěstounky mateřských škol složila na státním ústavu učitelek v Brně. Do 15. dubna 1913 působila v mateřské škole pěstounka Marie Bartasová, do konce téhož školního roku pak výpomocná pěstounka Růžena Vítová.

Na zasedání místní školní rady ze dne 18. srpna 1913 bylo z úsporných důvodů vyhověno žádosti sester sv. Kříže a mateřská škola byla předána do správy jejich řádu. Zařízení školky i učební pomůcky jim byly do odvolání zapůjčeny. Sestry sv. Kříže pak spravovaly bystřickou mateřskou školu až do roku 1919.

Jak píše v kronice Gusta Holibková, v roce 1923 koupil Barotův dům obchodník kůžemi J. Zbořilák. Protože se pro mateřskou školu nenašla vhodná místnost, bylo její znovuzřízení odloženo na neurčito.

Hned v roce 1925, když byl starostou města František Fryšák a předsedou místní školní rady Thedor Čejka, zřídilo však město Bystřice pod Hostýnem mateřskou školu podruhé.

„Obec uvolila se nésti věcný náklad, pedagogický dozor obstarávají školní úřady, píše Gusta Holibková, ustanovená dekretem tehdejší místní školní rady dne 12. ledna 1925 pěstounkou s měsíčním platem 500 Kč. Jak sama o sobě zaznamenala, narodila se 22. října 1895 ve Slavkově pod Hostýnem, obecnou i měšťanskou školu navštěvovala v Bystřici pod Hostýnem a hospitovala na I. mateřské škole v Holešově a v Kroměříži. Ke zkouškám pro pěstounky mateřských škol se tehdy připravovala soukromě a složila je na státním ústavu učitelek v Brně. K ruce jí byla do obnovené bystřické školky přijata opatrovnice Marie Lebiocká s měsíčním platem 240 Kč vypláceným jen po dobu školního roku.

„Místní školní rada a městská rada zřídily znovu mateřskou školu na žádost matek výdělečně zaměstnaných, které se nemohou po dobu zaměstnání o své děti řádně starati,“ popisuje situaci v roce 1925 Gusta Holibková. „V den zápisu 15. ledna žádali rodiče, aby byly do mateřské školy přijímány děti všech vrstev. Pro nedostatek místa nemohlo býti tomuto přání vyhověno.“ Protože město nemohlo z finančních důvodů opatřit mateřské škole samostatnou budovu, byla školka provizorně umístěna v chlapecké škole, v prázdném bytě ředitele. Firma bratří Thonetů darovala školce židličky a stolky.

„Do nově zřízené mateřské školy přijímány jsou děti od 4 do 6 let tělesně i duševně schopné, po celý školní rok bezplatně (dobrovolné příspěvky). Děti zaměstnávají se každého dne dopoledne od 8 do 11.30 a odpoledne od 1 do 3 hodin, vyjímajíc středy, neděle a svátky. Od 15. ledna 1925 do 27. června zapsáno bylo 20 chlapců a 22 děvčat. Školní rok ukončen 27. června 1925,“ uzavírá svůj záznam prvního roku existence obnovené školky pěstounka Gusta Holibková. 

V následujícím školním roce 1925/1926 se školka znovu stěhuje. „Poněvadž byt ředitele, v němž byla mateřská škola umístěna, musil býti uvolněn, přesídlila tato do školy dívčí, kde jest umístěna v 1. třídě školy obecné,“ píše Gusta Holibková. „Třetí třídy obou škol obecných byly pro nedostatek žactva spojeny, a tak se mohla místnost I. třídy obecné pro školu mateřskou uvolniti. Zápis byl vykonán dne 1. září 1925. Rodiče přivedli k zápisu 80 dětí, zapsáno bylo 53, ostatní nemohly být přijaty pro nedostatek místa. Jak v kronice pěstounka s povzdechem přiznává, v září a říjnu často pobývalo v mateřské škole 75–80 dětí denně, protože rodiče posílali i ty děti, které nebyly při zápisu přijaty.

„V říjnu vypukla v našem městě epidemie ovčích osypek a rychle se mezi dětmi rozšířila. Také ve škole mateřské návštěva dětí velmi poklesla. Z toho důvodu vykonal městský lékař MUDr. Žalud prohlídku dětí ve škole mateřské a nařídil, aby byla návštěva po dobu epidemie přerušena. Přerušení trvalo od 29. října do 14 prosince.“

Pro školní rok 1925/1926 zaznamenává kronika ještě první besídku pro rodiče. „V neděli 14. února 1926 pořádána byla besídka. Děti si pozvaly rodiče a ti v hojném počtu přišli. Jedno z dětí rodiče uvítalo. Potom předvedly děti hry, básničky, písničky a ukázky zaměstnání z celoročního výchovného programu. Rodiče byli spokojeni a projevili přání, aby se besídka v příštím roce pořádala zase.“

Jak udává připojená tabulka, ve školním roce 1925/1926 navštěvovalo bystřickou mateřskou školku 32 dětí z dělnických rodin, 4 z rodin rolnických, 19 dětí místních živnostníků, 6 dětí úřednických, 1 sirotek po otci a 3 děti nemanželské.

Pokračování příště.
msch