Letní měsíce umožnily městskému odboru památkové péče obnovit několik historicky a umělecky významných objektů i jednu kulturní památku na území Bystřice pod Hostýnem. Dokončena byla také kopie busty J. A. Komenského.

Busta Jana Ámose a pánů umělců
V červenci se vrátila do parčíku na křižovatce u Benetkového busta J. A. Komenského. Nejde však už o bronzový originál akademického sochaře Stanislava Mikuláštíka, ale o výborně provedenou kopii z polyesterové pryskyřice, již vytvořil bystřický kamenosochař Jan Kozel. Zatímco kopie zdobí rozcestí Bystřice-Chvalčov-Hostýn, originál je prozatím uložen v depozitáři ZŠ T. G. M. v Nádražní ulici. Jakmile se podaří získat vhodný podstavec, najde busta učitele národů důstojné a bezpečné místo ve školním interiéru. Tvorba kopie trvala přibližně měsíc. Demontáž originálu busty, vyhotovení repliky a zpětná montáž si vyžádaly částku 30.000 Kč.

Mnozí kolemjdoucí si jistě všimli, jak bělostně poslední dobou září hlava busty Františka Táborského z krystalického vápence umístěná před budovou školy na Masarykově náměstí. Během prvního prázdninového měsíce byla včetně podstavce očištěna a impregnována, stejně jako busta malíře Františka Ondrúška stojící pod rozložitou magnólií v Nádražní ulici. Tyto práce v celkové hodnotě 10.000 Kč provedl také kamenosochař Jan Kozel.

Poslední náhrobní kámen
V seznamu kulturních památek je poslední dochovaný náhrobní kámen na starém hřbitově v Zahájeném. Zvětralý blok z hrubého křemičitého pískovce, kolem nějž se v zimě prohánějí sáňkující děti, pochází z roku 1875 a nápis na něm byl už léta těžko čitelný. Památku pomohl zachránit restaurátorský zásah v hodnotě 19.800 Kč.

Restaurátor MgA. Tomáš Sušeň při prohlídce kamene konstatoval rozsáhlou degradaci pískovce přírodními nálety a úbytek hmoty. Rozhodl se blok zbavit průmyslových nečistot, mechů a lišejníků, zpevnit poškozená místa, šetrně konzervovat povrch kamene a provést plastickou retuš, aby bylo možné jemnou linkou zviditelnit zbytky nápisu na něm. První řádek textu pod křížem, který pravděpodobně obsahoval jméno a příjmení pohřbené osoby, už bohužel nebylo možné restaurovat. Podle zbytku nápisu lze soudit, že kámen označuje hrob mladé ženy pocházející z Uherského Hradiště, která zemřela v Bystřici 29. června 1875 ve svých 23 letech. „UNG HRADISCH, BISTRITZ, 29 JUNI 1875, IN 23. LEBENS JAHRE. RUHE IHRER ASCHE (pokoj jejímu popelu).“

Boží muka v Bílavsku
Obnovena byla také méně známá cyrilometodějská boží muka v Bílavsku. Najít je můžeme v blízkosti skládky a výrobny palivového dříví, při odbočce na Ochozy u bývalé školy, po levé straně cesty. Objekt ohrazený nízkou zdobnou mříží, postavený z červených a bílých vápenopískových cihel s oblou plechovou stříškou a obrazem sv. Cyrila a Metoděje v zasklené vitrínce vznikl pravděpodobně před druhou světovou válkou. Jeho obnovu provedl Jiří Huslík.

Byl vyhotoven kompletně nový betonový základ, vyspraveno zdivo podkladního hranolu, který tvoří červené pálené cihly, a kompletně přezděna a nahrazena horní část objektu značně poškozená povětrnostními vlivy. Vyměněna byla také plechová stříška, prasklou mramorovou desku s nápisem „SVATÍ CYRILE A METODĚJI, ORODUJTE ZA NÁS“ nahradila deska žulová. Natřena a nově osazena byla ozdobná mříž a upraven okolní terén. Renovace božích muk v Bílavsku stála 37.000 Kč.

-msch-