V listopadu 2011 byla dokončena zásadní část oprav bystřického zámku – fasády i střechy jsou po letech kompletně rekonstruovány. Od září letošního roku budou opravy zámku pokračovat rekonstrukcí vstupního mostu. Co předcházelo? A co bude dál? 

Diskuse o potřebě rychlého jednání s Ministerstvem obrany ČR, které vlastnilo objekt bystřického zámku od roku 1934, o postupném převedení zámku do majetku města začaly v roce 1990. Když 28. září téhož roku vyhlásil tehdejší náčelník vojenské správy objektu den otevřených dveří, navštívilo zámecký areál 1.700 zvědavých Bystřičanů. Na stránkách Zpravodaje se začaly objevovat smělé reálné i méně reálné plány a představy o budoucím využití zámku. „Domnívám se, že do zámku bude přemístěn městský úřad se všemi složkami (…), pamatovat se bude třeba i na prostory pro městskou policii a pořádkovou službu. (…) Dá se  předpokládat, že přijde doba rozmachu kultury. Umístí se tam městská knihovna s čítárnou, galerie výtvarného umění, krajinské muzeum, prostor pro výstavy, místnosti pro  soubor Rusava, loutková scéna. Umístil bych tam malířský ateliér se dvěma pokoji, které by se pronajímaly k pobytu malířům, neboť Bystřice má nejlepší předpoklady pro takové zařízení…,“ snil v prosinci 1990 nestor bystřického společenského a kulturního života Josef Barbořík. První odbornou studii využitelnosti zámku zpracovali studenti VUT v Brně pod dohledem Ing. arch. Jaroslava Kurfürsta. Zámek byl do majetku města bezplatně převeden roku 1991 a rekonstrukční práce byly zahájeny ještě téhož roku – objekt byl staticky zabezpečen, opravena zámecká brána – město uvolnilo v tomto roce na zámek 82.313 Kč ze svého rozpočtu. V roce 1992 se do zámku na čas přestěhovala městská knihovna. Pokračovaly práce na statickém zabezpečení budov, opravě vrat a hlavního vstupu – město do zámku vložilo 2.262.573 Kč.

V témže roce vznikl také tzv. Zámecký klub tvořený patnácti  nadšenými patrioty, kteří nabídli městu svou pomoc při oživování zámku (působili v něm: V. Bělíková, V. Langová, S. Pechová, M. Pořízková, D. Švástová, J. Bakalík, J. Kozel, Fr. Nedělník,  J. Pořízka, Z. Šrom, Z. Pánek, Ing. Vlasák, doc. Veselý, J. Žákovský). Později se z nich stala městská památková komise, která mimo jiné iniciovala také první prohlídky zámku pro veřejnost a první kulturní programy v jeho prostorách. V roce 1993 byla ustavena Bystřická kulturní nadace, která nepolevovala ve snaze objekt zámku co nejdříve využívat pro kulturní účely.

Proveden byl stavebně historický průzkum zámku, jeho zaměření, opraveno nádvoří a provedeny potřebné instalatérské práce – to vše v celkové hodnotě 137.733 Kč. V roce 1994 pokračoval stavebně historický průzkum, opraveny byly podlahy a fresky v kruhovém sále (210.773 Kč). V roce 1995 započala oprava střech a rekonstruována byla okna kruhového sálu (celkem 1.250.000 Kč).  Od roku 1996 financovalo město opravy zámku s využitím dotací Ministerstva kultury ČR, později i Zlínského kraje. V tomto roce se pracovalo na obnově fasád předzámčí (2.000.000 Kč), v roce 1997 také na rekonstrukci střech (1.072.663 Kč). V roce 1998 si rekonstrukce obvodového pláště, výměny oken, opravy střech, plynofikace předzámčí, drobné opravy a rozšíření parkovací plochy na zámeckém nádvoří vyžádaly částku 3.330.584 Kč.  

Rekonstrukce na etapy
Město se rozhodlo trvale usilovat o přidělování státních dotací určených na záchranu architektonických památek. V roce 1999 opravilo město obvodový plášť dvorní fasády (severní část s klozetovou věží a částí střechy, střešní část východního křídla předzámčí), byla staticky zajištěna kaple v předzámčí, vyrobena nová vrata pro severní fasádu nádvoří a repasována vrata do zámecké zahrady. Instalovány byly nové rozvody elektřiny ve 2. patře předzámčí, vybudována nová vodovodní a kanalizační přípojka, proveden průzkum střešních konstrukcí zámku a předzámčí se sanačními pracemi a také vybourány půdní vestavby ve východním a jižním křídle kvůli sanaci. V rámci rekonstrukce dvorní fasády byly dokončeny práce na obnově arkád jižního křídla a upraveny kamenné dlažby (2.406.450 Kč). V roce 2000 byl odborně restaurovány malované erby nad vstupem ke 2. nádvoří  a sluneční hodiny. V roce 2001 přišla na řadu střecha nad severním zámeckým křídlem a pokračovaly práce na opravě severní fasády předzámčí, na nádvoří mezi předzámčím a zámkem byla vybudována nová kanalizační a vodovodní přípojka, opraveny byly toalety ve věži. Hlavní náplní prací pro tento rok byla však rekonstrukce západní fasády předzámčí, včetně rekonstrukce střešního pláště, sanace krovu nad objektem předzámčí a kaplí a také dokončení vodovodu. Současně probíhaly restaurátorské práce na kamenném soklu fasády celého nádvoří, opravy římsy severní vstupní fasády. Obnoven byl nátěr na dveřích do výstavních místností a dveře restaurovány.  Město pro tento rok získalo finanční dotaci od ministerstva kultury ve výši 1,1 mil. korun. V roce 2002 se podařilo městu získat k užívání část zámeckého parku o výměře 7.500 m2 v těsné blízkosti za objektem. V tomto roce započaly práce na odvlhčení budov zámku a předzámčí na bázi elektroosmózy.

Vzkazy ve věžní báni a nový výtah
V roce 2003 byla při rekonstrukci střešního pláště věže v předzámčí demontována původní báň poškozená korozí  a po jejím otevření našli dělníci dvě pouzdra s dobovými dokumenty sto let starými. Nová měděná báň vrácená na věž 16. července 2003 pak byla naplněna dokumenty z naší současnosti. Báň měla být podle NPÚ doplněna ještě o korouhev s šipkou a půlměsícem. Celkové náklady na opravu věže předzámčí dosáhly výše 2,4 mil. korun. Zahájeny byly práce na rekonstrukci přízemí východního křídla předzámčí. V témže roce zajistil Bystřický kulturní a nadační fond dotaci z evropských fondů ve výši 200.000 Kč na modernizaci starého nákladního výtahu, který v zámeckém objektu zřídila v roce 1973 armáda. Výtah byl obnoven a zprovozněn v říjnu 2003 za 884.000 Kč. Dnes umožňuje mimo jiné bezbariérový vstup do zámku pro osoby se sníženou pohyblivostí.

Osídlení předzámčí
Celé předzámčí mělo být využito pro potřeby městského úřadu jako sídlo stavebního úřadu, majetkoprávního odboru, životního prostředí i městské policie a informačního centra. V roce 2004 dospěla náročná rekonstrukce interiérů předzámčí k závěru. V průběhu stavby se objevilo velké množství víceprací. Rozmístění kanceláří MěÚ v předzámčí bylo řešeno tak, aby každý odbor měl samostatný vstup. Informační centrum získalo vstup přímo z nádvoří vchodem, který byl po sto letech znovu probourán. Celé východní křídlo předzámčí s infocentrem bylo uvedeno do provozu v červnu 2004. Téhož roku byla také vybudována nová elektropřípojka z transformátoru vojenského útvaru do předzámčí.

Čím více oken, tím větší slavnost
Rozsah plánovaných oprav fasády východního křídla předzámčí musel být v tomto roce zmenšen pro nedostatečnou výši získané finanční dotace. Fragmenty výmaleb a ostění, které byly odkryty po odstranění omítek, zachovalé alespoň ze 60 procent, byly restaurovány, ostatní zdokumentovány a překryty novou štukovou omítkou. Znovu vymalována byla některá iluzivní okna, pod omítkou jich bylo nalezeno deset, tři ve fragmentu, sedm v padesáti až stoprocentní ploše. Práce probíhaly pod dohledem ak. malíře Jiřího Grossmanna. Ze zámeckého příkopu byla také odstraněna dělicí zeď, která k původnímu objektu nepatřila, a byl tak obnoven průchod ze zámeckého příkopu do parku. V roce 2005 práce na obnově západní části fasády předzámčí a střešního pláště pokračovaly. Při osekání omítek bylo odkryto kamenné ostění malých oken – bylo po dohodě NPÚ zdokumentováno a překryto omítkovou vrstvou. Naneseny byly sanační omítky, v některých místech až nad běžnou výšku 4,5 m.

Nehoda
Dne 3. srpna 2005 se zřítila římsa jižní části zámecké fasády v délce asi 8 m pod částí rekonstruované střešní konstrukce. V minulosti neodborně rekonstruovaná římsa byla přetížena v 60. letech 20. stol při opravách krovů. Po konzultaci se statikem byla římsa po celé délce západní fasády nově opravena a ukotvena. Cena této vícepráce dosáhla  výše 123.477 Kč. Do roku 2005 stály opravy zámku 43.006.368 Kč, z toho 25.107.368 Kč vydalo město z vlastního rozpočtu. V tomto roce město už běžně využívalo koncertního kruhového sálu, výstavních sálů, v části prostor v přízemí byla umístěna (od roku 2002) stálá expozice děl Vojmíra Vokolka a expozice keramiky (od roku 2003). Zámek však bylo možné využívat jen sezonně – chyběl funkční topný systém a dostatečně funkční rozvody elektřiny. Mnoho úsilí bylo věnováno jednáním se zájemci o vybudování restaurace či kavárny v zámeckých prostorách – jednání však nebyla úspěšná. Město nepolevilo ve snaze získávat dotace na opravu zámku z evropských fondů.

Kongresové centrum
V roce 2006 vypracovalo občanské sdružení Lapis refugii ve spolupráci s firmou 4EuroPartners zajímavou odbornou studii využitelnosti bystřického zámku. Projekt se měl stát základním dokumentem pro žádost o dotace ze strukturálních fondů EU pro období 2007–2014. Projekt předpokládal v zámku zřízení mezinárodního centra nábytkářského designu, restaurace, ubytovacích a dalších výstavních prostor. Pokračovaly opravy fasád východní části předzámčí a střešní krytiny nad jižním a severním křídlem zámku. V roce 2007 byla dokončena kompletní obnova střešního pláště zámku a dokončena rekonstrukce západní fasády předzámčí.

Fasády Grimmova paláce
Rekonstrukce fasád budovy zámku byly zahájeny v roce 2008 opravou jedné třetiny fasády východního křídla po fasádu oválného sálu. Fasády ze strany zámeckého parku byly v minulosti zdevastovány neodborně prováděnými opravami – nyní bylo třeba vrátit jim v co největší možné míře jejich původní podobu – šambrány, římsy, zdobné prvky, detaily. V roce 2009 pokračovala rekonstrukce fasád severní strany, vstupu do zahrady, balkonu i hodin. K dotaci Ministerstva kultury ČR ve výši 500.000 Kč přidalo město na zvláště náročnou část rekonstrukce1.493.679 Kč z vlastních zdrojů. Tentokrát bylo nutné přistoupit k repasi kamenných prvků vstupního portálu, soklu a balkonu, restaurování kovářských prvků balkonového zábradlí, repasi okenních a dveřních výplní, obnově vrat. Repasován byl i ciferník hodin otočený do zámecké zahrady. Opravy severní části zámecké fasády skončily třetí etapou v říjnu 2010. Repasovány byly kovářské prvky okenních mříží v přízemí a osazeno 10 ks replik původních oken, 8 repasováno, vytvořeny byly podle vzoru nové klempířské prvky z měděného plechu a vybudován okapový chodník v délce 23 m. Finální etapou oprav zámeckých fasád byly v roce 2011 rekonstrukce jejich západní části a jihozápadního koutu. Od roku 1997 byly opravy předzámčí a zámku prováděny v rámci programu Záchrana architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR, nyní se město rozhodlo využít také jiného dotačního titulu – programu Podpora revitalizace bývalých vojenských objektů Ministerstva pro místní rozvoj. Na poslední etapu oprav zámeckých fasád získalo město z tohoto programu částku 4.242.663 Kč, 1.414.220 Kč přidalo z vlastních zdrojů. Součástí prací na fasádě kromě repase množství kovářských prvků, okenních i meziokenních  mříží a sklepních okýnek, byla výměna 52 dvojitých dřevěných oken, dohotovení říms a parapetů z měděného plechu, výměna dešťových žlabů a svodů. Při rekonstrukci západní fasády bylo odhaleno v létě 2011 přesné místo, kde se dřív nacházel vstup do dnes již neexistujícího zámeckého skleníku, do arkádové chodby směřující k zimní zahradě. Místo vstupu zůstalo i po vnějších úpravách fasády označeno.

Konec jedné etapy
Dnem 16. 11. 2011 byly práce na obnově fasád předzámčí a zámku po 14 letech úspěšně dokončeny.  Na začátku 90. let 20. století, kdy město zámek přebralo do svého vlastnictví a zahájilo jeho postupné opravy, byl objem nákladů na celkovou rekonstrukci odhadován na 150 mil. korun. Do konce roku 2011, po 20 letech úsilí, město vložilo do jeho prav, včetně dotací, 60,5 mil. Kč. V září 2012 budou rekonstrukční práce pokračovat opravou vstupního zámeckého mostu a práce na revitalizaci bystřického zámku se v budoucnu přesunou do jeho interiérů – prioritou jsou opravy elektroinstalace a topného systému, aby zámek mohl být městem využíván celoročně. 

Do zámku dnes už Bystřičané i turisté běžně míří, aby využili služeb informačního centra, na výstavy, koncerty, Bystřické zámecké slavnosti, na návštěvu několika stálých expozic městského muzea, do půjčovny kol. Na nádvoří se pravidelně koná folklorní festival Podhostýnské září i festival rockové hudby Letní alternativa. Oblíbenými se staly tématicky zaměřené kostýmované prohlídky zámku, své prostory zde má bystřický klub vojenské historie a Národní centrum nábytkového designu, o. p. s., jehož sídlo by mělo být na bystřickém zámku, vzniklo na jaře 2012. 

Některé z velkých plánů na využití bystřického zámku, které se objevily před dvěma desítkami let, jsou už realizovány, jiné asi zůstanou jen iluzí, nové na své uskutečnění čekají a další se rodí. Bystřický zámek žije.  

       -msch-