Zemědělský podnik s poněkud dlouhým názvem „Niva, pícninářsko-lukařské a ovocnářsko-bylinkářské zemědělské sdružení“ byl založen v roce 1927 a sídlil na konci dnešní Sušilovy ulice. Název Niva převzalo sdružení od místní polní trati, podle níž se jmenuje např. i dnešní ulice Na Nivách. Ve svém článku v publikaci Národohospodářské propagace Československa „Holešov, město a okres“ uvádí předseda Nivy Ladislav Doležel, že „Moderní lukaření a moderní pícninářství se stalo hlavním heslem programu Nivy“… protože zanedbání těchto zemědělských odvětví „mají dalekosáhlý význam v hospodářství naší republiky…“ Pod slovem „lukaření“ rozumí členové družstva zakládání umělých luk a pastvin.

   Výše uvedeným programem se Niva po celou dobu své existence opravdu řídila. Pěstovala a prodávala semena, nářadí i hnojiva, poskytovala odborné rady, pro své členy vydávala zdarma časopis prezentující kromě odborného poradenství a výsledků nejnovějších výzkumů také nabídky s cenami jednotlivých semen. V cenících v Nivou vydaných časopisech najdeme především semena trávy, jetele, vojtěšky a jiných pícnin. Družstvo se věnovalo také vlastnímu výzkumu pěstování pícnin na horských lukách, k čemuž mu sloužilo pole v nadmořské výšce 450m.

   V ceníku ale nenajdeme jen pícniny. Kromě nich nabízelo družstvo také obiloviny (např. kukuřice nebo pohanka), květiny (hrachor), léčivé byliny (heřmánek, mateřídouška, máta, ibišek, šalvěj, pelyněk, lipový květ ad. – soupis bylin je doplněn i o jejich léčivé účinky), semena luštěnin (fazole, hrách), zeleniny (cibule, brukev, celer, kapusta, mrkev, petržel, zelí ad.), koření (kmín, anýz) a také ovocné stromy. Ve 20. a 30. letech pěstovali ještě pouze stromy příslušné na podhorské moravské území (jabloně, hrušně, třešně, švestky a ořechy), po druhé světové válce se sortiment rozšířil i na broskve.

   Podobné rozšíření nabídky, jako u ovocných stromů, můžeme po válce sledovat téměř u všech nabízených semen a sazenic. Ke květinám přibývají hyacinty, tulipány a narcisy, k zelenině dýně, žluté melouny, okurky i rajčata.
   Kromě výše jmenovaných semen nabízela Niva také zahradnické potřeby (ocelové kartáče, kosy, hrábě, vidle, štěpařský vosk apod.). V časopise, který zasílala svým členům, najdeme i odborné rady jak vylepšit prořídlý jetel, desatero moderního pícnináře, rady k pěstování slunečnice, sóje apod.

   Kromě toho nabízela Niva také sušené ovoce a zeleninu, které na podzim sušila ve Fořtově sušárně. V zimních měsících tady klíčila semena jehličnatých stromů, v létě se tu sušily léčivé byliny. Kromě toho měla sušárna k dispozici i řezačku bylin. Léčivky pěstovali členové družstva na vlastních polích, nebo je sbírali ve volné přírodě.

   Po druhé světové válce rozšířilo družstvo své služby a postavilo novou halu. Z družstevního časopisu vydaného v lednu roku 1948 se dozvídáme, že Niva dále rozšiřuje své služby i o tírnu lnu a má také laboratoř, v níž provádí rozbor půdy vedoucí k mapování faktorů, které ovlivňovaly vývoj rostliny na příslušném území. Na zakázku takto testovali každý půlkilový vzorek zaslaný členem družstva.

    I zemědělské družstvo Niva stihlo v 50. letech znárodnění. V roce 1958 ukončila Niva svou činnost, semenářská část byla převedena do tehdejších hospodářských služeb a tírnu lnu i s budovami převzal Lenas a později Čemolen.  

-eda-