V letošních letních měsících se i v Bystřici projevilo sucho. Ve dnech 24. a 25. 6. se v regionu vyskytly poslední intenzivnější srážky, které byly příčinou velkých povodní v Čechách. Dne 27. 6. nastoupilo dlouhé bezsrážkové období, v červenci přerušené jen 10. 7., kdy v Bystřici napršelo 4,2 mm. a pak dne 30.7., kdy  spadlo 3,2 mm srážek. V červenci se neměřitelné množství srážek vyskytlo ještě ve dnech 12. 7., 25. 7. a 31. 7. Když provedeme jistou spekulaci, tak sucho trvalo prakticky celý měsíc červenec a do konce července se od 27. 6. do 31. 7. vyskytlo 31 úplně bezsrážkových dní. Měsíční srážkový úhrn  v červenci měl hodnotou 7, 4 mm a tvořil jen  8,5 % dlouhodobého srážkového normálu.

Sucho pokračovalo i počátkem měsíce srpna. Suché bylo ještě období od  1. 8. do 8. 8.,včetně vysokých teplot. Suché období začátkem srpna bylo přerušeno jen dne 4. 8., kdy se vyskytly srážky v hodnotě 18,1 mm. Celkový počet bezsrážkových dní se tak zvýšil na 38 a nebudeme-li počítat nepatrné srážky ve dvou červencových dnech a den 4. 8. jako epizodu, která sucho jen nepatrně vylepšila, tak dojdeme k počtu 40 bezsrážkových dní během letošního centrálního léta. To je již vysoký počet. Dlouhé bezsrážkové období bylo ukončeno 9. 8., kdy napršelo 24,5 mm. V dalších dnech měsíce srpna se již vyskytly občas srážky a sucho nemělo na přírodu takové dopady jako v předcházejícím období.

Příčinu suchého počasí řeší několik hypotéz. Rozebereme aspoň jednu, dostatečně pravděpodobnou. Vlivem globálních změn klimatu dochází v posledních letech k intenzivnějšímu oteplování arktické oblasti a k intenzivnějšímu odtávání arktického ledovce. Tím se zmenšuje teplotní  kontrast mezi polární oblastí a teplotami v mírných zeměpisných šířkách. To má vliv na polohu a mocnost azorské tlakové výše a islandské tlakové níže a tím dochází i ke změnám cirkulačních poměrů nad Evropou. Konkrétně to znamená, že jistý  počet frontálních systémů přicházejících se západních směrů nad Střední Evropou slábne a rozpadá se. Na našem území fronty slábnou nad Čechami a Vysočinou, a v některých případech se na východní Moravě srážkově vůbec neprojeví.

Výše popsaná bezsrážková období byla v některých dnech charakterizována i značně vysokými teplotami, a to zejména tehdy, když v týlových částech tlakových výší nacházejících se nad Střední Evropou proudil na naše území horký vzduch, svým původem ze severní Afriky. Tak tomu bylo například ve dnech 17. až 19. července, kdy se maximální teploty blížily 30 °C. Ve dnech 26. 7. až 29. 7. přesahovaly teploty 30 °C a dne 28. 7. byl hodnotou 36,7 °C překonán rekord tohoto dne /počínaje rokem 1961/. V měsíci srpnu pak vysoké maximální teploty byly zaznamenány ve dnech 1. 8. až 8. 8., konkrétně 1. 8. 29,1 °C, 2. 8. 33,5 °C, 3. 8. 36,3 °C, 4. 8. 33,2 °C, 5. 8. 29,3 °C, 6. 8. 34,6 °C,  7. 8. 35,0 °C,  8. 8.  37,7 °C. Dne 3. 8. padl teplotní rekord tohoto dne (počínaje od roku 1961). Dne 8. 8. padl absolutní teplotní rekord na stanici, a to počítaje od roku 1961. Podrobnější údaje o teplotních rekordech budou uvedeny ve zprávě o průběhu počasí v měsících červenci a srpnu.

Letošní suchá období se negativně projevila v přírodě. Podstatně se snížila hladina vody v Bystřičce i v menších tocích a potocích, kde některé části vyschly. Snížila se i hladina podzemní vody v regionu, vyschly některé  menší nádrže, suchem trpěly i ovocné stromy a o problémech zahrádkářů ani nehovoříme. Zvýšilo se nebezpečí požárů.

V souvislosti se suchem bych se rád zmínil ještě o jedné věci. Podílím se na  upřesňování  meteorologických výstrah pro bystřický region, například výstrah před bouřkami, a to z důvodů možného výskytu přívalových dešťů v návaznosti na  stavbu mobilní povodňové ochrany na Černém potoce. Na bouřky, které právě v období vysokých teplot mohou být intenzivní, byly orgány města v tomto suchém období upozorněny třikrát, přívalové srážky se však nevyskytly. Intenzivní bouřky se objevily během kritických dnů jen v západní polovině Moravy a v Jeseníkách a v závěru suchého období také na jižní Moravě. Zmiňuji se o tom proto, aby veřejnost viděla, že i na těchto věcech se stále pracuje a jsou neustále pod dozorem Příroda je svérázný a mocný partner a  některé jevy mnohdy nelze přesně předpovědět, natož ovlivnit.                                                                                                                                             

RNDr. Jiří Barbořík