Náš seriál o historii valašského souboru Rusava se pomalu blíží ke svému konci a přímo úměrně tomu se blíží i oslavy šedesátého výročí založení souboru, u jehož příležitosti náš seriál vydáváme. I když samotným členům souboru se spíš zdá, že ta úměra rozhodně není přímá. Před oslavami je toho potřeba ještě tolik nachystat a nacvičit, a času se nedostává! Jako by už šestadvacátý říjen klepal na dveře. Vraťme se však na počátek devadesátých let, konkrétně do roku 1993 (tady jsme se naposled s vámi na stránkách Zpravodaje před prázdninami rozešli) a pojďme si přiblížit, jak to vypadalo, když soubor dospěl „do středních let“.

S přelomem čtyřicátých narozenin nečekala Rusavu žádná krize středního věku. S novým vedením se soubor pustil do nových dobrodružství, využil otevřených hranic a pustil se do světa. Od roku 1994 do roku 1999 se vydávali bystřičtí tanečníci na zahraniční zájezd každý rok. Nejprve do Německa (Gemünden am Mein), potom do Belgie, německého Salzkottenu, v devadesátém sedmém dokonce do Francie a ještě i do Španělska. Pak následoval výlet na Slovensko a nabitý rok 1999, kdy se Rusava představila ve Španělsku, Německu a znovu i na Slovensku. Ze Španělska si v roce 1997 přivezli tanečníci dokonce i trofej za druhé místo na soutěžním festivalu v Cantonigros. Do zahraničí pak tanečníci a tanečnice souboru vyjížděli pravidelně i na počátku třetího tisíciletí, kdy se dařilo prohlubovat především milá přátelství s německými kamarády.

Za dalším dobrodružstvím souboru Rusava nemusíme cestovat přes polovinu Evropy – to si bystřičtí Valaši upekli doma. V roce 1997 totiž uspořádali první folklorní festival Na rynku v Bystřici, který si našel pevné místo v bystřickém kulturním kalendáři a s velkým úspěchem se koná na bystřickém náměstí každý lichý rok až do dnešních dnů. O dva roky později pak pro své příznivce soubor vydal CD „V tej rusavskej hoře“, které posluchačům zprostředkovává záznamy pořízené Českou televizí a rozhlasem v letech 1988 až 1990. A aby toho nebylo málo, vyplnili členové souboru sudé roky bez „Rynku“ od roku 2000 dalším festivalem. Tentokrát komornějším „setkáním souboru“, které postupně dospělo v roce 2004 do své současné podoby – Podhostýnského září.

S přelomem tisíciletí ale soubor zažíval i smutné chvíle. Do folklorního nebe postupně odešli Stanislav Stanovský, jeden ze zakladatelů souboru, a skvělý muzikant a primáš muziky Rusava a zakladatel muziky Bukovinka Pavel Malík.
Ovšem dorost vychovávaný v dětském souboru Malá Rusava pravidelně doplňoval řady bystřických tanečníků, a soubor si tak i nadále udržoval vysokou úroveň. Pravidelně se proto Rusava představovala na nejvýznamnějších tuzemských folklorních akcích – v Rožnově, Strážnici či na brněnské F-scéně. Padesát let existence souboru pak Rusava oslavila velkolepým galaprogramem 18. října 2003, přičemž jen o dva dny později tomu bylo přesně půl století, co byl valašský soubor na ustavující schůzi založen.
Na základě textů publikovaných Tomášem Čechem sestavila Alžběta Vejrostová (rst)